11 C 108/2023-46 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 525,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 1. 2021, [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 373 Kč; splatnost první splátky byla dne 25. 2. 2021. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi účastníky byl sjednán úrok 12,05 % ročně a žalovaný se dále zavázal hradit poplatky dle Sazebníku poplatků. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, následkem čehož právní předchůdce pohledávku ke dni 3. 6. 2022 zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 10. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností k 13. 10. 2022 k postoupení uvedené pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalobkyně se v tomto řízení po žalovaném domáhala úhrady postoupené jistiny v částce 22 492,39 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty v částce 3 032,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 189,26 Kč, smluvního úroku ve výši 12,05 % ročně z částky 25 525,38 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 25 525,38 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný ničeho ze shora uvedeného neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, všeobecných obchodních podmínek, produktových obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně, sazebníku, výpisu z obchodního rejstříku právního předchůdce žalobkyně, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 373 Kč, se splatností první splátky ke dni 25. 2. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 35,90 % ročně. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. 5. Z výpisu z účtu žalovaného za období ledna 2021 vedeného u právního předchůdce žalobkyně má soud za prokázané, že dne 27. 1. 2021 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému bezhotovostně částku ve výši 30 000 Kč. 6. Z oznámení o zesplatnění/výzvy k úhradě závazku, poslední výzvy a výpisů z účtu žalovaného za období od ledna 2021 do srpna 2022, má soud za prokázané, že žalovaný nehradil řádně a včas předepsané splátky, následkem čehož právní předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění celého závazku žalovaného. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 10. 2022 vč. přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, má soud za prokázané, že dne 12. 10. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 13. 10. 2022, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. 8. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy, má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní opakovaně písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky. 9. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 10. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 12. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru dluhu u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 16. Podle § 2390 o. z. smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 17. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 18. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené 19. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Podle ust. § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. 24. Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 25. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ze strany právního předchůdce, coby poskytovatele zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost postupovat s odbornou péčí a zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru soud dospěl k závěru, že právní