11 C 186/2023-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 087,85 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru k běžnému účtu u právního předchůdce žalobkyně. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o účtu, smlouvy o kontokorentu č. [číslo] [bankovní účet], Produktových obchodních podmínek, Obecných obchodních podmínek, Sazebníku má soud za prokázané, že [právní předchůdkyně žalobkyně] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 26. 1. 2016 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. [číslo] [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč Součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p.a.. Úrok byl splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl dle Smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatek za vedení účtu, které byly taktéž splatné měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. 5. Z výzvy k úhradě dlužné částky, rozhodnutí o zesplatnění, výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané, že původní věřitel své smluvní povinnosti vůči žalovanému plnil. Umožnil žalovanému disponování s prostředky na účtu a poskytoval mu za dohodnutých podmínek kontokorent. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu ve lhůtě dle Produktových podmínek. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek. Vzhledem k tomu, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný jej ve sjednané lhůtě neuhradil, vyzval původní věřitel žalovaného výzvou ze dne 1. 9. 2020 k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. 6. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, rozhodl tedy původní věřitel v souladu s čl. 9 písm. b) a 10.1 písm. c) Produktových podmínek o zesplatnění úvěru k datu 10. 9. 2020 a současně odstoupil od smlouvy o Účtu. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 13 087,85 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, prohlášení o okamžiku postoupení, výpisu z OR žalobkyně má soud za prokázané, že [právní předchůdkyně žalobkyně] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO] a společnost [právnická osoba] uzavřely dne 17. 12. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky původního věřitele, včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 17. 12. 2021. Původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámil dopisem ze dne 28. 12. 2021. 8. Ke dni 31. 10. 2022 došlo podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobce. Jmění společnosti [právnická osoba] přešlo na žalobkyni, která vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti [právnická osoba] 9. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě. 10. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. 11. Soud shledal, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k platnému uzavření smlouvy dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému kontokorentní úvěr. Žalovaný úvěr čerpal, ale nedodržoval podmínky předmětné smlouvy, dostal se do prodlení s placením svého závazku, čímž porušil své závazky vyplývající ze smlouvy a podmínek, právní předchůdce žalobkyně tak úvěr zespatnil. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu se smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena ve výroku tohoto rozhodnutí. 12. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta podle § 14b, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21% DPH.