12 C 220/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky ve výši 5 452 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 31. 12. 2019, a pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 29. 8. 2020. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 5. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely nejprve dne 31. 12. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] s měsíčním pojistným ve výši 500 Kč (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 31. 12. 2019). Pojištění zaniklo ke dni 14. 8. 2021 pro neplacení pojistného, když žalovaná ani přes opakované výzvy a upozornění na možnost zániku pojistné smlouvy neuhradila splatné pojistné. Pojistné za období od 1. 3. 2021 do 14. 8. 2021 nebylo žalovanou uhrazeno. Dlužná částka ve výši 2 710 Kč představuje poměrnou část sjednaného pojistného za uvedené období. Dále žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 29. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] s měsíčním pojistným ve výši 500 Kč (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 29. 8. 2020). Pojištění zaniklo ke dni 16. 10. 2021 pro neplacení pojistného, když žalovaná ani přes opakované výzvy a upozornění na možnost zániku pojistné smlouvy neuhradila splatné pojistné. Pojistné za období od 1. 5. 2021 do 16. 10. 2021 nebylo žalovanou uhrazeno. Dlužná částka ve výši 2 742 Kč představuje poměrnou část sjednaného pojistného za uvedené období. Celková dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 1. 3. 2023 včetně kopie podacího archu). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. a žalované vznikla povinnost zaplatit pojistné. Žalovaná svou povinnost uhradit pojistné nesplnila, a proto má žalobkyně právo na dlužné pojistné za dobu do zániku pojištění, tj. v celkem na částku ve výši 5 452 Kč (2 710 Kč, 2 742 Kč). Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni dle § 1970 o. z. též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.