12 C 229/2023-45 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 824,14 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 17. 4. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“). Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 4 328 Kč. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále vyzváni usneseními zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2023 a 2. 10. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Dne 17. 4. 2021 požádal žalovaný žalobkyni o úvěr a uvedl, že jeho příjem činí 25 598 Kč a jeho výdaje činí 9 000 Kč v souvislosti s bydlením a 3 000 Kč v souvislosti s dopravou, jídlem a osobními náklady (zjištěno z žádosti o úvěr ze dne 17. 4. 2021) Příjem žalovaného byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 7. 9. 2020 a výplatními páskami za období leden 2021, únor 2021, březen 2021, duben 2021).) Výdaje žalovaného za nájem byly ověřeny smlouvou o nájmu bytu (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 7. 2020). Žalovaný sjednal s právním předchůdcem dne 17. 4. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč; dále se žalovaný v uvedené smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 963 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč, poplatkem za inkaso ve výši 1 800 Kč, a to ve 14 splátkách po 1 328 Kč. Úvěr se stal splatným dne 17. 6. 2022, tj. dnem poslední předepsané splátky (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce zaslal žalovanému písemné upomínky (prokázáno upomínkou ze dne 10. 11. 2022). Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni 25. 10. 2022 převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (prokázáno dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 včetně příloh, oznámením ze dne 10. 11. 2022 a 27. 11. 2022). Žalobkyně se při vymáhání pohledávky pokusila žalovaného kontaktovat osobně (zjištěno z vypisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 13. 3. 2023). Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytl, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni; postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 7 824,14 Kč, protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 11. V souvislosti s prodlením žalovaného s platbami dlužné částky se žalobkyně pokusila žalovaného osobně kontaktovat, žalobkyně tak má v souladu se smluvním ujednáním nárok na náhradu tohoto účelně vynaloženého nákladu ve výši 217 Kč, proto soud žalobkyni tuto částku také přiznal. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 12. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.