12 C 301/2022-62 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení celkové částky ve výši 372 680 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností ze smluv o nájmu nebytových prostor a úhradě služeb spojených s jejich užívání, které s žalovanou uzavřela dne 16. 12. 2019 a dne 1. 1. 2021 a na základě kterých byl žalované pronajat nebytový prostor žalobkyně v areálu [anonymizováno 5 slov], [adresa žalované]; žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen 2020 až prosinec 2020 a srpen 2021 až březen 2022 v celkové výši 372 680 Kč. 2. Žalovaná připustila, že žalobkyni neuhradila nájem za požadované období v celkové výši 372 680 Kč s tím, že již neuplatňuje námitky týkající se vad předmětu nájmu a z toho plynoucí případné nároky. 3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání, konkrétně tato: -) žalovaná užívá prostory sloužící podnikání ve vlastnictví žalobkyně, a to provozní budovu, úložiště LTO, úložiště fluoru, venkovní plochu v areálu [anonymizováno 5 slov] v [obec] na adrese [adresa žalované]; -) účastníci sjednali dne 16. 12. 2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byly prostory sloužící podnikání, a to provozní budova, úložiště LTO, úložiště fluoru, venkovní plocha v areálu [anonymizováno 5 slov] v [obec] na adrese [adresa žalované], a to na dobu určitou od 1. 6. 2019 do 31. 5. 2034 za nájemné ve výši 28 000 Kč měsíčně bez DPH s tím, že nájemní vztah byl ukončen k 31. 12. 2020 uzavřením nové nájemní smlouvy dne 1. 1. 2021; -) účastníci sjednali dne 1. 1. 2021 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byly prostory sloužící podnikání, a to provozní budova, úložiště LTO, úložiště fluoru, venkovní plocha v areálu [anonymizováno 5 slov] v [obec] na adrese [adresa žalované], a to na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2037 za nájemné ve výši 28 000 Kč měsíčně bez DPH; -) žalovaná neuhradila žalobkyni nájem za období říjen 2020 až prosinec 2020, srpen 2021 až březen 2022 v celkové výši 372 680 Kč. 4. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec] (zjištěno z listiny Informace o pozemku). Žalovaná užívá prostory sloužící podnikání ve vlastnictví žalobkyně, a to provozní budovu, úložiště LTO, úložiště fluoru, venkovní plochu v areálu [anonymizováno 5 slov] v [obec] na adrese [adresa žalované] (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). Žalovaná neuhradila žalobkyni nájem za období říjen 2020 až prosinec 2020, srpen 2021 až březen 2022 v celkové výši 372 680 Kč (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, z e-mailové korespondence účastníků). Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne 30. 6. 2022, včetně podacího archu). 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Soud shledal, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem došlo k platnému uzavření nájemní smlouvy dle § 2201 an. o. z. Žalovaná, jíž žalobkyně přenechala předmět nájmu k užívání, nájemné řádně a včas neplatila, je tedy povinna zaplatit žalobkyni dosud neuhrazené nájemné za celkem 11 měsíců po 28 000 Kč bez DPH, tedy celkem částku ve výši 372 680 Kč. Tím, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 65 068 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 18 634 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem, stanovené podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 372 680 Kč, sestávající z částky 44 190 Kč za 4,5 úkonů právní služby po 9 820 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění, vyjádření ze dne 29. 11. 2022, účast na jednání soudu konaném dne 3. 3. 2023), z částky 1 500 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále z náhrady cestovních výdajů ve výši 144 Kč, vynaložených v souvislosti s cestou zástupce k jednání soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět prostředkem veřejné hromadné dopravy, z náhrady za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.