12 C 353/2023-51 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení celkové částky 3 475 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy k službě Twisto účet, kterou uzavřel s žalobkyní dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že je právnickou osobou, poskytující zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Účastníci sjednali smlouvu, na základě které byl žalovanému zřízen nákupní účet s limitním rámcem 30 000 Kč; žalovaný využil v období od [datum] do [datum] služeb v celkové výši 5 312 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje čerpanou částku a dále částku ve výši 3 659 Kč sestávající z poplatků za prodlení ve výši 1 176 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 2 483 Kč. Žalovaný na vymáhanou povinnost doposud uhradil částku 5 496 Kč. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva k službě Twisto účet ze dne [datum] bylo zjištěno, že na straně společnosti vystupuje žalobkyně, na straně zákazníka pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému nákupní účet s limitním rámcem ve výši 30 000 Kč a poskytnout mu možnost u vybraných e-shopů zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení; součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, obsahující ujednání pro případ prodlení (poplatky z prodlení, poplatek za službu Twisto účet a poplatek za odložení splatnosti). 4. Z potvrzení o platbě ([příjmení] [příjmení]) se podává, že dne [datum] byla na účtu č. [bankovní účet] vedeném na žalobkyni zaúčtována platba (výdej) ve výši 5 312 Kč ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet]. 5. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je [právnická osoba], s.r.o., [IČO]. 6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva k službě Twisto účet. Na předmětné listině je uveden toliko elektronický podpis pravděpodobně osoby jednající za právního předchůdce a dále strojově čitelné jméno žalovaného bez jakéhokoliv elektronického či písemného podpisu. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsal. Žalobkyně rovněž žádným způsobem neprokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 312 Kč žalovanému, respektive že se poskytnuté peněžní prostředky dostaly do jeho dispoziční sféry. Navzdory uvedeným skutkovým závěrům soud podotýká, že i pro případ, že by žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy s žalovaným i poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, nemohl soud z hlediska skutkového stavu učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. <i>8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>10. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> 11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva k službě Twisto účet vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 12. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak při jednání dne [datum] žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám, dále že došlo k poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 312 Kč žalovanému a že byla náležité posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to nejen co se týká příjmů žalovaného, ale i jeho skutečných výdajů. Žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla, přičemž požádala o poskytnutí dodatečné lhůty za účelem doplnění tvrzení a navržených důkazů. Nato soud konstatoval, že žalobkyně byla v tomto smyslu poučena v rámci výzvy ze dne [datum], dodatečnou lhůtu proto soud neposkytl. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jeho systému mohl prakticky kdokoliv. 13. Jak soud již shora konstatoval, žalobkyně rovněž neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 312 Kč, když účet, na který žalobkyně tento finanční obnos zaslala, žalovanému nepatří, a žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že by se tyto finanční prostředky jinak dostaly do dispoziční sféry žalovaného. Je na místě připomenout, že civilní sporné řízení je ovládáno projednací zásadou, která je úzce spojena s procesní odpovědností (zá výsledek sporu) tvrdit všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a na jejich podporu označovat důkazy. Žádný z žalobkyní předložených důkazů poskytnutí peněz žalovanému neprokazuje a žalobkyně k této sporné skutečnosti přitom neoznačila žádné další důkazy. 14. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by s žalovaným žalobkyně uzavřela smlouvu k službě Twisto účet; soud poté na zjištěný skutkový stav nemohl aplikovat ani ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravující bezdůvodné obohacení, jelikož žalobkyně neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. S ohledem na shora uvedené soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsah zamítl (výrok I.). 15. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně rovněž neprokázala, že náležitě zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet a i v takovém případě by byla žaloba zamítnuta, neboť smlouva by byla shledána absolutně neplatnou a k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného nedošlo, když žalovaný žalobkyni uhradil 5 496 Kč. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II.)