12 C 367/2023-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky 5 140,32 Kč spolu s příslušenstvím, což odůvodnila žalobkyně tak, že se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum] z částky 47 124 Kč dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], v návaznosti na rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 2. 2022, č. j. 8 C 318/2021-90. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalovaná se nevyjádřila, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasila, nicméně soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, a proto by jednání ve věci pouze navyšovalo náklady řízení. Soud tak dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaná sjednala s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč; dle čl. 6, 6.4. a 6.5 smlouvy o úvěru automaticky dojde v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o 65 dnů k zesplatnění úvěru. V tom případě se k okamžiku zesplatnění stává celá jistina úvěru, veškeré úroky, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, tzv. novou jistinou. Z této nové jistiny je dlužník povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného splacení (prokázáno smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně se svých nároků ze smlouvy o úvěru domohla již rozhodnutím Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 2 2022, č. j. 8 C 318/2021-90, kterým bylo žalobě vyhověno a žalobkyni byla mj. přiznána smluvní pokuta dle čl. 6 smlouvy o úvěru z částky 51 362,45 Kč až do [datum] (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 2 2022, č. j. 8 C 318/2021-90). Žalovaná svůj dluh co do částky 47 124 Kč neuhradila a žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu z této částky i za období od [datum] do [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu a žalovaná ničeho neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.</i> <i>10. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyni bylo rozhodnutím Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 2 2022, č. j. 8 C 318/2021-90, přiznáno mj. právo na smluvní pokutu ve výši 17 359,68 Kč za dobu od prodlení žalované do [datum]. Žalovaná však ani poté svůj dluh neuhradila, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z. i za další výše uvedené období, přičemž soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta je požadována ve správné výši, odpovídajíc smluvním ujednáním i shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobkyni přiznal na smluvní pokutě požadovanou částku 5 140,32 Kč. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.