12 C 433/2022-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 13 205 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná provozovala vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má doručovací adresu na území České republiky. Rozhodným právem je pak právo české (dle článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.). 4. Dále soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Dále byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 5. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 6. Žalovaná byla v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 89 dní vlastníkem vozidla – nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, ke kterému nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno zprávou Městského úřadu Kutná Hora ze dne [datum]). Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a rovněž zaslala upomínku na adresu žalované, ta však nijak nereagovala a neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku; splatnost nastala dne [datum] (prokázáno výzvami k zaplacení a předžalobní upomínkou ze dne [datum]). 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>9. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>10. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>11. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti osoba povinná osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>12. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>13. Podle § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12 000 kg včetně ve výši 145 Kč.</i> <i>14. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> <i>15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Soud shledal, že žalovaná jakožto vlastník výše uvedeného vozidla porušila nesjednáním si pojištění odpovědnosti povinnost stanovenou jí zákonem o pojištění odpovědnosti v § 1 odst. 2, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit příspěvek ve smyslu § 4 téhož zákona žalobkyni, a to ve výši stanovené vyhláškou v § 2 vyhlášky, jakož i náhradu nákladů podle § 2a vyhlášky. Ke splnění této povinnosti byla žalobkyní vyzvána, přičemž splatnost popsané pohledávky nastala dne [datum]. Žalobkyně tedy měla ke dni podání žaloby oprávněný nárok na zaplacení částky 13 205 Kč (součin denní částky 145 Kč a počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. 89 a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč). 17. Tím, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 OZ), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 18. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.