5 C 439/2023-39 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva [číslo] včetně dodatku ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet č. [bankovní účet]. Dodatkem ze dne [datum] žalovaný zažádal o úvěr ve výši 326 990 Kč, který mu byl dne [datum] vyplacen v plné výši na účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami po 4 127 Kč společně s dohodnutým úrokem ve výši 8,9 % ročně. V období od [datum] do [datum] byly sjednané splátky hrazeny řádně a včas, s následujícími splátkami se žalovaný dostal do prodlení, když je dle smluvních ujednání nesplácel. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 261 909,22 Kč a účelně vynaloženým nákladům na vymáhání ve výši 1 500 Kč, dále z výše specifikovaného příslušenství. Žalovaný na svůj dluh ani přes zaslané výzvy dále ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 a v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 5. První jednání ve věci se konalo dne [datum]. Žaloba a předvolání k jednání, včetně poučení o následcích nedostavení se k jednání, byly žalovanému řádně doručeny dne [datum] (žaloba) a dne [datum] (předvolání). 6. V posuzované věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního vztahu, který si účastníci mohou svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Rozsudek nemá ani konstitutivní povahu, nýbrž povahu deklaratorní, když je jím pouze deklarován již existující právní vztah mezi účastníky. 7. Žalovaný se k prvnímu jednání konanému dne [datum] bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě se tak v souladu s § 153b odst. 1 o.s.ř. považují za nesporná. 8. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil tak, že spolu uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným v termínu splatnosti zaplacena, dostal se žalovaný dnem následujícím po splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, které se v případě nezastoupené žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 537 Kč a náhrady cestovného ve výši 2 014,81 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Škoda, [registrační značka], v roce 2023 při cestě [obec] - [obec] a zpět (jednání před soudem dne [datum]) o celkové vzdálenosti 308 Km, při ceně 34,40 Kč za litr pohonných hmot a náhradě 5,20 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., neboť soud před jednáním povolil žalobkyni dopravu pověřené osoby k soudu motorovým vozidlem, přičemž avizoval, že tuto položku zohlední v rámci požadovaných nákladů řízení. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 12 551,81 Kč ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Více soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení nepřiznal, přičemž žalobkyní ani nebylo více požadováno.