5 C 516/2022-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřely dne 18. 12. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky banky. Na základě této smlouvy žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši 11 079 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 8,5 % měsíčně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem a poplatky. Splátky však neplnila řádně a včas. Úvěr se tak stal splatným dne 17. 6. 2017. Původní věřitel následně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne 19. 12. 2019. Žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila ani po výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 4. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 18. 12. 2016 včetně obchodních podmínek). Žalobkyně dle uzavřené smlouvy poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč, žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 11 079 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 18. 12. 2016 a 18. 3. 2017, výpisy úvěrového účtu žalované) a zavázala se je hradit formou měsíčních splátek ve výši 12,5 % dlužné částky, resp. minimálně 1 000 Kč. Protože žalovaná nehradila úvěr v souladu se smlouvou, stal se úvěr podle smluvních ujednání splatným ke dni 17. 6. 2017 (prokázáno úvěrovou smlouvou, výpisy úvěrového účtu žalované). Žalobkyně nabyla pohledávku od svých právních předchůdců smlouvami o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019 včetně seznamů pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 30. 11. 2021 včetně podacího lístku). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 378 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 578 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.