5 C 67/2023-60 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Právní předchůdce žalobkyně se smlouvami zavázal dodávat žalované do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec], elektřinu a plyn, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a odebraný plyn hradit cenu sjednanou v ceníku. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když za období od [datum] do [datum] za dodanou elektřinu, a za období od [datum] do [datum] za dodaný plyn, nezaplatila cenu, jak byla vyúčtována. Přes upomínky žalovaná zažalovanou částku neuhradila dosud. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Soud má za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvy, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně dodával do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, a žalovaná se zavázala za odběr zaplatit sjednanou cenu (prokázáno smlouvami ze dne [datum]). Právní předchůdce odebranou elektřinu a plyn žalované vyúčtoval fakturami ze dne [datum] a [datum] (prokázáno uvedenými fakturami). V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná vystavené faktury uhradila v celé jejich vyfakturované výši. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a smlouvu dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. 6. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná řádně nehradila dodanou elektřinu a plyn, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti každé z faktur do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.