8 C 257/2023-36 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen„ žalobce“) se domáhal zaplacení částky 14 658 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen„ žalovaný“) provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný na svoji obranu uvedl, že vozidlo Renault bylo vyřazeno z provozu a sešrotováno a vozidlo Škoda Felicia bylo prodáno ruskému občanu. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Soud shledal, že právní vztah účastníků se řídí zákonem č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění. Podle § 1 odst. 2 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyni] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška MF č. 205/1999 Sb.). Z příloh žaloby (zejm. z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [žalobkyně]), jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že si žalovaný jako vlastník (provozovatel) vozidla [registrační značka] ([anonymizováno]): [číslo] [číslo] (v období od 30. 8. 2019 do 10. 12. 2019), [registrační značka] [číslo] (v období od 11. 3. 2020 do 29. 5. 2020) nepojistil odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, čímž žalobci vzniklo právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši požadované žalobcem. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. K procesní obraně žalovaného soud uvádí, že vozidlo Renault (RZ: [číslo] [číslo]) bylo převzato k sešrotování dne 11. 12. 2019, jde tak o období, které žalobce po žalovaném již neuplatňuje. Dle registru vozidel bylo vozidlo vyřazeno z provozu od 23. 12. 2019. Pokud jde o vozidlo Škoda Felicia (RZ: 5SA [číslo]), to je v registru vozidel zapsáno na žalovaného (od 13. 1. 2020 do současnosti). Žalovaný na výzvu soudu (přípis ze dne 20. 9. 2023) neoznačil důkazy k prokázání tvrzení, že není vlastníkem/provozovatelem citovaného vozidla, proto soud vychází z ostatních důkazů. O tom byl žalovaný poučen včetně upozornění na možný neúspěch ve věci. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 2 252 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč), DPH 21%.