11 C 130/2024-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 167 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z výzvy k přihlášení poplatníka České televize, dodejky, písemné informace žalovanému o zařazení do evidence poplatníků, záznamu z předané databáze odběratelů elektrické energie má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému v souladu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, výzvu k přihlášení poplatníka České televize. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej dle shora citovaného zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši.5. Z přehledu předpisů a plateb, výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, doručenky, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, bylo zjištěno, že žalovaný, ač v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., byl řádně přihlášen, nedostál své zákonné povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období duben 2023 až listopad 2023. Žalovaný tedy dluží žalobkyni částku 1 080 Kč s příslušenstvím, kdy za každý měsíc dluží 135 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení částky 87 Kč, která představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky.6. Žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši.7. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je−li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.8. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je−li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce.9. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí−li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.10. Vzhledem k tomu, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit televizní poplatek v celkové výši 1 080 Kč a náklady ve výši 87 Kč a ani přes výzvu žalobkyně tuto částku neuhradil, žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.11. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle § 14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 200 Kč (2 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH.