11 C 85/2024-22 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr uhradit celkem , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 60 % ročně, RPSN ve výši 81,02 % ročně. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Žalovaná platby nehradila řádně a včas. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila úvěr byl v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.2. Soud obdržel až po jednání vyjádření žalované, kde uvedla, že uznává svůj dluh, který jí rodina pomůže v co nejkratší době doplatit.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila.4. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru – smlouvy č. , hodnota, včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a standardních informací o spotřebitelském úvěru, fotokopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr uhradit celkem , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 60 % ročně, RPSN ve výši 81,02 % ročně. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku.5. Z výpisu plateb, poslední výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalovaná platby nehradila řádně a včas. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila úvěr byl v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami zesplatněn ke dni , datum, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni , datum, , tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek.7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována.8. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky9. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.10. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.11. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.12. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.25. Soud se před