12 C 130/2024-25 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila své platební povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou s žalobkyní uzavřela dne , datum, a na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná čerpala z úvěru , částka, , které žalobkyně poskytla bezhotovostně na žalovanou uvedený účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr hradit v měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za uplynulé období s tím, že jistina byla splatná kdykoliv během trvání smlouvy. Dlužná částka ve výši , částka, se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 40 % ročně z jistiny kapitalizovaného ke dni , datum, částkou ve výši , právnická osoba, Kč a smluvní pokuty ve výši , částka, dle 4.2. písm. c) úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Účastníci v souladu s VOP sjednali, že podpisem a potvrzením souhlasu se zněním smluvní dokumentace se rozumí vložení kódu z verifikační SMS, zasílané na telefonní číslo, které klient dříve uvedl. Žalovaná uzavřela smlouvu v prostředí klientské zóny chráněné heslem vložením kódu z verifikační SMS. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Při schvalování úvěru vycházela žalobkyně z výpisu z účtu žalované; dále byla žalovaná lustrována ve veřejné dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI.2. Žalovaná se v podání ze dne , datum, omluvila z jednání a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, dále uvedla, že dluh vůči žalobkyni uznává a doplatí jej do konce měsíce června.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalovaná s žalobkyní chtěla dne , datum, uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr s výší úvěrového limitu , částka, a žalovaná se zavázala vrátit čerpané peněžní prostředky v měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti; měsíční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Dne , datum, žalovaná čerpala na svůj účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o provedení transakce, zprávou , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne , datum, , včetně kopie podacího lístku).5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.22. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála.23.