12 C 149/2024-29 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného ve výši , částka, a přirážky k jízdnému ve výši , částka, , což odůvodnila tím, že se žalovaný dne , datum, přepravoval prostředkem veřejné železniční dopravy provozovaným společností , právnická osoba, . (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“) na trase mezi stanicemi , adresa, , přičemž se na výzvu kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena z právního předchůdce na společnost Tycová & partneři, advokátní kancelář s. r. o. (IČO , IČO, ) a poté z této společnosti na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v rámci předžalobní výzvy zástupkyní žalobkyně na základě plné moci.2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně a žalovaný, ač byli řádně předvoláni, se k jednání bez omluvy nedostavili.4. Na základě provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně zaslala Davidu Nesedovi (, Datum narození zainteresované osoby 0/0, plných mocí oznámila taktéž postoupení předmětné pohledávky z právních předchůdců na žalobkyni.5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.6. V řízení žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný dne , datum, přepravoval prostředkem veřejné železniční dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, když z potvrzení o nedodržení SPPO soud zjistil, že tímto cestujícím byl David Nesed (, Datum narození zainteresované osoby 0/0, dne , datum, ).7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.9. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.11. Soud nepostupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že se žalovaný dne , datum, přepravoval prostředkem veřejné železniční dopravy provozovaným právním předchůdcem na trase mezi stanicemi , adresa, a neprokázal se platným jízdním dokladem. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).12. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaný využil dne , datum, přepravních služeb právního předchůdce, tedy nebylo prokázáno, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, a proto soud musel žalobu jako neopodstatněnou zamítnout (výrok I.).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II.).