12 C 219/2024-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná neplnila své platební povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy č. , hodnota, a účastnické smlouvy č. , hodnota, , které uzavřela s žalobkyní dne , datum, . Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala žalované poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran a žalovaná se zavázala za služby platit vyúčtované ceny. Žalovaná porušila své povinnosti, když neuhradila řádně a včas vyúčtované služby a svůj dluh i přes výzvy dosud žalobkyni neuhradila.2. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou pravomoci věc rozhodnout a dospěl k závěru, že je dána pravomoc soudu, nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Konf 99/2009, ze dne , datum, , sp. zn. Konf 4/2011, ze dne , datum, , sp. zn. Konf 10/2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací.3. Dále soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou účastnické smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě kterých se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za služby platit vyúčtované ceny. Žalovaná měla rovněž možnost platit za produkty a služby třetích stran, kdy platební transakce je provedena na základě příkazu žalované a umožňuje jí zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za služby nebo produkty (digitální obsah), které si žalovaná objednala od třetích stran. Dle bodu 3.2.3. všeobecných podmínek žalobkyně, informuje žalobkyně společně s poskytovateli služeb třetích stran žalovanou, že veškeré pohledávky, které vzniknou třetí straně za žalovanou v případě, že využije službu třetí strany, příslušná třetí strana postupuje vždy žalobkyni, která je může žalované vyúčtovat, a v případě, že je neuhradí, může je po žalované vlastním jménem a na vlastní účet vymáhat. Žalobkyně pak služby třetích stran žalované vyúčtovala vyúčtováním služeb č. , hodnota, , se splatností , datum, . Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 63 odst. 5, 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Toto shrnutí obsahuje alespoň a) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen "reklamace"), b) hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací, c) ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu, d) délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, e) rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se , podezřelý výraz, postižením, f) přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu, jde-li o služby přístupu k internetu. Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., kdy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby elektronických komunikací a za výše uvedené služby třetích stran. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála svým povinnostem, když neuhradila výše uvedené vyúčtování služeb, dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky a žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu dlužné částky v souhrnné výši , částka, . Protože žalovaná své dluhy vůči žalobkyni nesplnila řádně a včas, je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., kdy výše zákonného úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.10. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno (výrok I.).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky , částka, představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje , částka, .12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.