5 C 182/2024-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 19. 1. 2023 smlouva o nájmu dopravního prostředku, jejímž předmětem byl automobil Škoda Superb registrační značky , SPZ, . Smlouva byla uzavřena na dobu čtyř let, přičemž žalovaný se zavázal hradit týdenní nájemné ve výši 2 086 Kč. Jelikož žalovaný nehradil nájemné řádně a včas, byla nájemní smlouva dne 23. 11. 2023 ze strany žalobkyně vypovězena a ke dni 7. 12. 2023 smluvní vztah zanikl. Jelikož žalovaný přestal komunikovat s žalobkyní, bylo třeba předání automobilu zajistit prostřednictvím třetí osoby, což je zpoplatněno paušální částkou 10 000 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 4 060 Kč na dlužném nájemném, 10 000 Kč jako administrativní poplatek při ukončení smlouvy, 2 540 Kč na smluvní pokutě, 8 000 Kč jako náklady za zaslané upomínky a 34 694 Kč jako 10 % z budoucích splátek do konce trvání původně ujednané doby. Žalovanému byla ve prospěch na jeho shora uvedený dluh započtena jím složená kauce ve výši 20 500 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu nereagoval a dluh neuhradil.2. Při jednání dne 19. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do 8 000 Kč za náklady na odeslané upomínky. Soud na základě tohoto dispozičního úkonu žalobkyně podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Mezi účastníky byla dne 19. 1. 2023 uzavřena smlouva, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně přenechat žalovanému k užívání osobní automobil Škoda Superb registrační značky , SPZ, , přičemž doba nájmu byla sjednána na čtyři roky. Žalovaný se zavázal hradit týdenní nájemné ve výši 2 086 Kč se splatností do středy příslušného týdne bezhotovostně na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě. Podle článku V.4 písm. b) byla žalobkyně oprávněna smlouvu vypovědět, porušil-li žalovaný jakoukoliv povinnost plynoucí ze smlouvy; zejména dostal-li by se do prodlení s plněním závazků vůči žalobkyně delšího než sedm dnů. Podle článku V.6 a V.7 smlouvy byl žalovaný v případě výpovědi smlouvy žalobkyní přistavit pronajaté vozidlo na určené místo do tří dnů s tím, že neučiní-li tak, je žalobkyně oprávněna vozidlo odebrat, za což jí náleží náklady určené paušální částkou 10 000 Kč. Podle článku V.11 smlouvy skončilo-li právo nájmu před uplynutím sjednané doby, je žalovaný povinen zaplatit kompenzační poplatek ve výši 10 % nájemného, které zbývá do konce sjednané doby, a dále administrativní poplatek ve výši 10 000 Kč. Podle článku XI.1 se žalovaný pro případ prodlení s hrazením nájemného zavázal platit smluvní pokutu ve výši 10 Kč denně (prokázáno smlouvou ze dne 19. 1. 2023). V dopise ze dne 23. 11. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že vypovídá smlouvu o nájmu z důvodu jeho prodlení s plněním závazků delším než sedm dnů. Upozornila jej, že pokud do 6. 12. 2023 zaplatí dlužnou částku a navýšení kauce do 6. 12. 2023, bude výpověď vzata zpět. Dále byla žalovanému dána možnost vrátit do 6. 12. 2023 vozidlo na určenou adresu. Zároveň jej vyzvala k zaplacení dlužné částky včetně přehledu jednotlivých uplatněných nároků (prokázáno výpovědí ze dne 23. 11. 2023 včetně dodejky). V protokolu o předání ze dne 28. 12. 2023 je popsán stav automobilu včetně uvedení místa předání (, Anonymizováno, , , adresa, ) a skutečnosti, že žalovaný nebyl předání přítomen (prokázáno protokolem o převzetí vozidla). Výzvou ze dne 15. 1. 2024 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do 29. 1. 2024 s upozorněním, že v opačném případě se svého nároku bude domáhat soudní cestou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2024 včetně dodejky).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o nájmu podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle které se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Za shora uvedeného, kdy mají všechny žalobkyní nadále požadované nároky svůj základ ve smluvním ujednání mezi účastníky, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (určeném předžalobní výzvou), dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Ačkoliv byla žalobkyně ve věci částečně neúspěšná, její neúspěch (zpětvzetí žaloby je nutno podle § 146 odst. 2 o.s.ř. brát jako neúspěch) je dán jen ohledně nepatrné části předmětu řízení. Soud za této situace přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 952 Kč rovnající se zaplacenému soudnímu poplatku, neboť více nebylo žalobkyní na náhradě nákladů řízení ani požadováno.