5 C 235/2024-84 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , a to bezhotovostně převodem na účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši , částka, s úrokovou sazbou 20,88 % ročně a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, . Věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se staly její závazky splatnými v celém rozsahu. Dosud zaplatila celkem , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem. Přes výzvu žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.2. Skutečnost, že žalovaná je cizí státní příslušnicí, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, když situace, kdy pobyt žalované není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaná bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C-327/10 ze dne , datum, ve věci Hypoteční banka a.s. proti Udovi , jméno FO, , ECR I-00117, že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, neboť na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalované a žalovaná před podáním žaloby žalobkyni jinou adresu neoznámila. Pak tedy soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalované v řízení opatrovníkem advokáta.3. Opatrovnice žalované ve vyjádření k žalobě uvedla, že smlouvu považuje za neplatnou, neboť předchůdce žalobkyně porušil svou povinnost řádně posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Předchůdce žalobkyně podle zákaznické karty posuzoval úvěruschopnost žalované nikoli na poskytnutou částku , částka, , ale na nižší částku , částka, , ověřil podstatně méně dokladů týkajících se příjmů a výdajů žalované, než jak tvrdí v žalobě, a to pouze dvě výplatní pásky za období března a dubna 2021, a žalované poskytl finanční produkt splatný v 15 měsíčních splátkách přesto, že žalované byl na území ČR povolen pouze přechodný pobyt na dobu 4 měsíců (tj. do , datum, ). Dále opatrovnice s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR zpochybnila platnost samotného ujednání o výši úroku, a to pro jeho rozpor s dobrými mravy, neboť sazba úroku sjednaná účastníky ve výši 86 % ročně, mnohonásobně převyšuje úrokové sazby poskytované bankami pro obdobné produkty. Naproti tomu žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroku ve výši 20,88 % ročně zase nemá oporu ve smlouvě. Opatrovnice navrhla, aby soud uložil žalované toliko povinnost vrátit žalobkyni nesplacenou část jistiny ve výši , částka, , a žalobu zamítl co do částky poplatku , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a úroku ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu č. , tel. číslo, , na základě které původní věřitel poskytl žalované částku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků dlužnou částku ve výši , částka, , a to v 15 pravidelných měsíčních splátkách. Dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, s úrokovou sazbou 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a poplatku za pojištění úvěru ve výši , částka, . Peněžní prostředky byly žalované převedeny na bankovní účet uvedený ve smlouvě dne , datum, . Jedno z ustanovení smlouvy obsahuje formuli, že žalovaná poskytla věřiteli úplné a pravdivé informace o tom, že je schopna splácet úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil (vše prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , zařazením zákazníka do pojistného programu a potvrzením o provedení transakce).6. Před uzavřením smlouvy byla žalovanou vyplněna, resp. podepsána Karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . V kartě byl uveden čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, , celkový měsíční příjem domácnosti měl činit , částka, , odhadované měsíční výdaje ve výši , částka, ; žalovaná měla být vdaná a bydlet v nájmu (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, ). K tomu si žalobkyně od žalované vyžádala doklady, ze kterých zjistila, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnána s měsíčním příjmem zhruba , částka, (prokázáno výplatními páskami žalované z března a dubna 2021).7. Žalovaná dluhy nesplácela řádně a včas, dosud na dluh zaplatila celkem , částka, (prokázáno tabulkou umoření). Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a byla vyzvána ke splnění dluhu do deseti dnů ode dne doručení oznámení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne , datum, včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne , datum, (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).9. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.13.