5 C 265/2023-82 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal odstranění stromů a keřů nacházejících se na pozemku ve vlastnictví žalovaných parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále též „pozemek žalovaných“), v blízkosti pozemku ve vlastnictví žalobce parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále též „pozemek žalobce“). Žalobu odůvodnil tím, že z náletového porostu na pozemku žalovaných spadají na pozemek žalobce listy a plody, čímž dochází ke znečišťování pozemku žalobce. Tyto způsobují i škodu na majetku, neboť ucpávají žlaby, čímž dochází k odtoku dešťové vody mimo žlaby a vede to k podmáčení domu. U vzrostlého jasanu na pozemku žalovaných měl obavy, aby se tento za silného větru nerozlomil a nezpůsobil škodu na majetku žalobce či jeho zdraví. Dále připomněl, že minimální přípustná vzdálenost porostu od společné hranice pozemků činí 3 metry.2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že zahajovat soudní řízení bylo předčasné, neboť šlo celou záležitost vyřešit domluvou. Žalovaní taktéž k nápravě podnikli kroky a dne 21. 12. 2023 byl jejich pozemek zbaven nežádoucích dřevin a křovin odbornou firmou.3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalované 1) a žalobce, který svou neúčast na jednání před soudem ani neomluvil.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:5. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, v obci , adresa, , zatímco všichni žalovaní jsou spoluvlastníky sousedícího pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, v obci , adresa, , když žalovaní 2) až 4) vstoupili po zahájení řízení do práv zůstavitele , jméno FO, jako jednoho z původních vlastníků pozemku žalovaných (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí a usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 4. 10. 2023, č.j. 11 D 108/2023-61). Žalobce měl opakovaně žalovanou 1) a , jméno FO, vyzývat k odstranění větví přesahujících nad pozemek žalobce a k zabránění vletování listí a plodů na pozemek žalobce s upozorněním, že v opačném případě se bude svého práva domáhat soudní cestou, přičemž předžalobní výzva ze dne 1. 11. 2021 byla žalobcem prokazatelně žalovaným odeslána (prokázáno předžalobními výzvami ze dne 20. 10. 2021 a ze dne 1. 11. 2021 včetně podacího lístku a dodejky).6. Na fotodokumentaci předložené žalovanými 2) a 4) se nachází pohled na téže zahradu, přičemž na fotografii č. 2 „původní stav“ se nachází vzrostlé stromy a keře, přičemž na fotografii č. 1 „stav po provedení sanačních prací“ se nachází na zemi položené větší množství dřevin z prokazatelně pokácených stromů a keřů (prokázáno fotodokumentací žalovaných).7. Z fotodokumentace předložené žalobcem soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.8. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.9. Podle § 1017 odst. 1 o.z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.10. Podle § 2903 odst. 2 o.z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.11. V projednávané věci soud předně předesílá, že žaloba podaná žalobcem, ač v ní nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyly k nim označeny důkazy, nevykazovala takové vady, které by jí činily neprojednatelnou a odůvodňovaly postup ve smyslu ustanovení § 43 o.s.ř., a proto soud přistoupil k nařízení jednání a věc „vzal“ do jednací síně.12. Domáhal-li se žalobce odstranění stromů a keřů již ze samotné skutečnosti, že se tyto nachází na pozemku žalovaných blíže než tři metry ke společné hranici pozemků účastníků, soud uzavřel, že není prozatím možné, aby ohledně tohoto nároku postupoval dle ustanovení § 1017 odst. 1 o.z., neboť žalobce dosud netvrdil a neprokázal dobu vysazení tohoto porostu (resp. stáří stromů a keřů), což má vliv na právní posouzení předmětné věci. Byly-li stromy totiž na pozemku žalovaných vysazeny již před účinností o.z. (1. 1. 2014), nebylo možné se jejich odstranění z důvodu právní jistoty a zákazu retroaktivity domáhat na základě citovaného ustanovení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2616/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 872/2017). Nadto třeba dodat, že citované ustanovení předpokládá i jiný právní režim pro stromy dle jejich výšky, a proto nelze hranici tří metrů použít paušálně.13. Jde-li pak o další žalobní tvrzení, soud uzavřel, že se v žalobě s ohledem na velmi kusá tvrzení žalobce mísily prvky žaloby částečně opřené o ustanovení § 1013 odst. 1 o.z. a částečně opřené o ustanovení § 2903 odst. 2 o.z. Bližšího odůvodnění žaloby (vylíčení všech ve věci rozhodných skutečností) ovšem žalobce neučinil. K nároku ve smyslu § 1013 odst. 1 o.z. lze pouze dodat, že žaloba podaná z důvodu imisí ze sousedního pozemku by měla kromě vylíčení rozhodných skutečností svědčících o obtěžování v míře nepřiměřené místním poměrům obsahovat (při formulaci petitu přímo na odstranění stromů) i vylíčení skutečností odůvodňujících tento žalobní petit, tj. nemožnost domoci se ochrany proti imisím ze sousedního pozemku méně invazivním způsobem (nikoliv odstraněním porostů).14. Jde-li o část, v níž žaloba poukazovala na možnou hrozící újmu způsobenou možným pádem jasanu, byl soud nucen tuto posoudit v režimu ustanovení § 2903 odst. 2 o.z., které má preventivní charakter a umožňuje žalobci domáhat se uložení určité povinnosti žalovanému z důvodu hrozící závažné škody. Dosavadní judikatura k ustanovení § 417 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, upravující tento nárok před účinností o.z. je přiměřeně aplikovatelná i v režimu § 2903 odst. 2 o.z. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1412/2019). Podmínkou pro aplikaci § 2903 odst. 2 o.z. je tedy vážné ohrožení žalobce nebo jeho majetku, přičemž není nutno, aby nebezpečí vzniku škody bylo bezprostřední, nýbrž postačí, že ohrožení je reálné a pravděpodobné a v důsledku takového vážného ohrožení škoda vznikne v budoucnu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 25 Cdo 163/2005, nález Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. II. ÚS 1507/17). Nepostačuje tak pouhé obecné tvrzení o tom, že k vážné újmě může hypoteticky dojít (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1650/2014). Žalobě přitom nelze vyhovět, pokud není v řízení prokázáno, že žalobci hrozí právě vážná škoda; nepostačuje prokázání ohrožení škodou nikoliv vážnou (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3968/2009). Přitom platí, že každý strom může teoreticky spadnout, může se z něj odlomit větev a jeho stabilita může být narušena vichřicí či bouřkou, a proto je nutné se vyhnout paušálnímu přístupu, který by z žaloby na odstranění hrozící škody udělal nástroj eliminace veškerých stromů nacházejících se v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob. Jeví se proto logickým a opodstatněným požadavek, aby posuzovaná dřevina již v době rozhodování soudu vykazovala konkrétní defekty a vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události, nikoliv pouze hypoteticky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 25 Cdo 591/2021). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně těchto skutečností tížilo žalobce, který ale nad rámec shora uvedeného ničeho dalšího netvrdil a důkazy k těmto tvrzením neoznačil.15. Soud ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobci ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poskytnout poučení, že jím dosud nebyly vylíčeny pro právní posouzení věci všechny shora uvedené nezbytné rozhodující skutečnosti a nebyl