17 C 78/2020-21 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl Okresnímu soudu v Karviné doručen dne 3. 1. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 380 Kč společně s úrokem z prodlení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 6. 3. 2019 smlouvu o dodávkách plynu, na základě kterých se zavázala dodávat žalovanému za úplatu zemní plyn do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal dodanou komoditu odebírat a hradit za ni kupní cenu; žalovaný měl zaplatit žalobkyni za odběr plynu na základě faktury s variabilním symbolem [číslo] částku 4 380 Kč za zúčtovací období od 27. 3. 2019 do 8. 7. 2019 ve lhůtě splatnosti do 31. 7. 2019. Žalovaný neuhradil dluh ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 5. 11. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [anonymizováno], [ulice a číslo], kam mu soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 26. 11. 2020. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Zástupkyně žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již prohlášením učiněným v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 11. 11. 2020 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaslal soudu své vyjádření, proto soud jeho souhlas s nastíněným procesním postupem podle výše napsaného poučení předpokládal. Za dané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupkyně žalobkyně a žalovaného. V daném řízení bylo prokázáno po provedeném dokazování na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 6. 3. 2019, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa v [anonymizováno], [ulice a číslo]. Podle obsahu faktury [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému do uvedeného odběrného místa plyn mimo jiné i v období od 27. 3. 2019 do 8. 7. 2019 vyúčtovala mu za to po započtení zaplacených záloh částku 4 380 Kč; splatnost faktury byla stanovena na den 31. 7. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 5. 11. 2019 prostřednictvím svého advokáta, na kterou žalovaný nereagoval. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 6. 3. 2019 kupní smlouva ve smyslu ustanovení §§ 2078 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a ve smyslu ustanovení § 72 energetického zákona č. 458/2000 Sb., na základě které žalobkyně dodala žalovanému mimo jiné v období od 27. 3. 2019 do 8. 7. 2019 plyn do odběrného místa v [anonymizováno], [ulice a číslo] a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úhradu za dodaný plyn. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezpochybňoval okolnost řádného doručení faktury obsahující vyúčtování dodávek, soud považoval v řízení za prokázané, že tato faktura byla řádně doručena, a nastala tedy její předpokládaná splatnost. Za popsané situace soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni dluh za uváděnou dodávku plynu v celkové výši 4 380 Kč. Pokud se jedná o požadované příslušenství ze žalované částky, byl nárok žalobkyně rovněž shledán zcela důvodným. Žalovaný na dluh nezaplatil ve stanovené lhůtě žádnou částku, dostal se podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. do prodlení s plněním dlužné částky a od následujícího dne po uplynutí doby splatnosti je povinen podle uvedeného zákonného ustanovení platit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., činila k prvnímu dni prodlení 10 % ročně, v této výši je žalovaný povinen zaplatit úrok za celou dobu prodlení až do zaplacení dluhu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci tak, že zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení plný procesní úspěch, na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši celkem 600 Kč, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), 3/ náhradu hotových výdajů celkem 300 Kč, tj. po 100 Kč za každý uváděný provedený úkon právního zastoupení, podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč jako 21 % ze součtu zmíněné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč, podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. Soud v daném případě neshledal žádné předpoklady pro snížení či úpravu odměny za právní zastoupení ve smyslu ustanovení § 150 nebo ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř., žádné takové okolnosti v řízení ani nebyly tvrzeny. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., ani na tu žalovaný nereagoval. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, když řízení bylo zahájeno jednoznačně na základě tzv. formulářové žaloby. Žalobkyně podává ke zdejšímu soudu každoročně několik desítek žalob na úhradu dlužných částek, které formálně vyhlížejí stejně, liší se jen několika údaji ohledně data uzavření a čísla smlouvy a ohledně žalované osoby, tyto údaje lze nepochybně měnit v původním vzoru na základě jednouchého počítačového programu. Žalobkyně je právnickou osobou s celostátní působností a nepochybně podává odpovídající počet žalob i k jiným soudům v republice.