19 C 118/2020-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 17. 8. 2020 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 3 048 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 524 Kč od 11. 5. 2020 a z částky 1 524 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaná dne 11. 5. a 17. 5. 2020 cestovala dopravním prostředkem metrem – linkou B veřejné hromadné dopravy osob provozovanou [anonymizována tři slova] [obec], akciovou [anonymizováno] a uzavřela tak smlouvu o přepravě osob. Ze strany dopravního podniku byla provedena přepravní kontrola, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo]. Žalované vznikla povinnost uhradit také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Do prodlení s úhradou pohledávky se dostala žalovaná vždy ode dne následujícího po přepravní kontrole. Právním zástupcem žalobkyně byla žalované dnem 15. 7. 2020 zaslána výzva k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání soudu se účastníci nedostavili, právní zástupce žalobkyně svou neúčast předem omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených důkazů, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 11. 5 2020 [číslo] ze dne 16. 5. 2020 [číslo] informace pro cestující, Smluvních přepravních podmínek a tarifu pražské integrované dopravy, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 15. 7. 2020 a potvrzení o odeslání písemnosti ze dne 15. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná dne 11. 5. a 16. 5. 2020 cestovala linkou B provozovanou žalobkyní a při kontrole bylo zjištěno, že cestovala bez platného jízdního dokladu, její totožnost byla zjištěna v obou případech z občanského průkazu; žalovaná byla označena jménem, příjmením, datem narození (v zápisu ze dne 11. 5. také místem narození), místem trvalého bydliště a číslem občanského průkazu. Byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Dopisem právního zástupce ze dne 15. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 3 048 Kč. 4. Soud po provedeném dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou došlo tím, že žalovaná použila ve dnech 11. 5., 17. 5. 2020 dopravní prostředek provozovaný dopravním podnikem, ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě v souladu s ustanovením § 2550 o. z. Na základě této smlouvy vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a současně jí vznikla povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné, a to ve výši vždy 24 Kč. Stejná povinnost vyplývá pro žalovanou z ustanovení § 2578 o. z. a § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaná nemohla prokázat při kontrole platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci oprávnění požadovat po ní také zaplacení částky ve výši vždy 1 500 Kč jakožto přirážky k jízdnému v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce. Protože se žalovaná v daném případě dostala prokazatelně do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému (§ 1968 o. z.), vzniklo dopravci dále oprávnění požadovat po ní v souladu s ust. § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky. Splatnost přirážky k jízdnému nastala vždy dnem přepravní události a ode dne následujícího, tj. od 12. 5. a 17. 5. 2020 je žalovaná v prodlení s úhradou peněžité částky. Úrok z prodlení přitom odpovídá nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána dlužnou částku i s příslušenstvím žalobkyni uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 400 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 900 Kč bylo na dani přiznáno 189 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 1 489 Kč a tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.