21 C 294/2021-55 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 688 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] dluh vůči žalovanému vzniklý ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které žalovaný převzal v hotovosti částku 8 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách.. Žalovaný na dlužnou částku zaplatil pouze 6 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dokazováním provedeným z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutkový závěr ve věci samé. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku 8 000 Kč a zavázal se ji splatit spolu s poplatkem ve výši 6 688 Kč (celkem 14 688 Kč) v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil 65 splátek po 100 Kč, tj. celkem 6 500 Kč [právnická osoba], postoupila tuto pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky do [datum]. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 667 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“). V řízení však bylo zjištěno, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb., (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), jen na základě prohlášení žalovaného, aniž by jakkoli byly ověřovány jeho příjmy a výdaje. Smlouvu o půjčce tedy soud hodnotil jako absolutně neplatnou podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a § 39 obč. zák. Žalobě proto bylo vyhověno jen co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák. (8 000 – 6 500= 1 500 Kč). Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), neboť žalovaný byl vyzván k vrácení plnění předžalobní upomínkou, je tedy v prodlení od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.