21 C 353/2020-57 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se žalobou doručenou dne [datum] po jejím částečném zpětvzetí domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] dluh vůči žalovanému vzniklý ze smlouvy o úvěru [číslo] podle které byla žalovanému převedena na účet částka 4 500 Kč dne [datum], kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], rámcovou smlouvu o úvěru dne [datum], a následně téhož dne jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] to prostřednictvím internetových stránek www.viasms.cz, na základě které mu tato [právnická osoba], částku 4 500 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky. Na tento smluvní vztah se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]. Žalobkyně však ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho netvrdila ani neoznačila žádné důkazy. K jednání se žalobkyně nedostavila, nemohla být proto poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou zástupcem žalobkyně do [datum], žalovaný se tedy dostal do prodlení následujícím dnem. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení až od této doby, a to v sazbě požadované v žalobě. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 454 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.