21 C 414/2020-53 — Okresní soud v Karviné

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 952 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek www.kamali.cz. Žalované byla podle této smlouvy poskytnuta částka 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši 99 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatku za bezpečnou splátku celkem ve výši 594 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 394 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 147 Kč, poplatku za účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč celkem, smluvní pokuty v celkové výši 76 Kč. Žalovaná zaplatila na tuto smlouvu celkovou částku 2 692 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a listiny označené jako úvěrová smlouva ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 99 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %. Splatnost úvěru byla do [datum]. Z opisu výpisu pro placení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 3 000 Kč. Z historie úvěru bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 346 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 30 dnů od sepsání této výzvy, tj. do [datum]. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., neboť za poskytnutí peněžité částky nebyl sjednán úrok, který je pojmovým znakem úvěrové smlouvy dle § 2395 o. z. Na tento smluvní vztah se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila. Na výzvu soudu před jednáním sdělila, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru zjišťuje kreditní skóre klienta (tj. limit nejvyšší měsíční splátky), v daném případě neměla žalovaná žádnou vyživovací povinnost k dětem, jako studentka uvedla příjmy ve výši 10 000 Kč měsíčně a výdaje domácnosti ve výši 2 000 Kč měsíčně), dle byla bonita klienta kontrolována v dostupných registrech. Žalobkyně však neprokázala, že by skutečně ověřila příjmy a výdaje žalované. Pouhé její prohlášení není dostatečné. K tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, které je dostupné na www.nsoud.cz). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, proto je smlouva o zápůjčce z tohoto důvodu neplatná. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle smlouvy o zápůjčce převzala žalovaná v hotovosti 3 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí vrátila pouze částku 1 346 Kč. Soud proto podle § 2991 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení částky 1 654 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou zástupcem žalobkyně do [datum], žalovaná se tedy dostala do prodlení [datum]. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení zákonného úroku z prodlení od této doby do zaplacení, a to v sazbě požadované v žalobě. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.