CS · EN DE FR brzy

26 C 24/2021-30 — Okresní soud v Karviné

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2021:26.C.24.2021.1
Datum: 2021-03-05
Předmět: 6 430 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."]
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 6 430 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 6 430 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 127,29 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 754,13 Kč a s 23,72% úrokem z částky 4 951,85 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 4 951,85 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Tato společnost uzavřela dne 5. 1. 2017 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském ůvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 4 440 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná však celkem uhradila pouze 4 010 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 23,72 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok 23,72 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 2 127,29 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 29. 11. 2019, v částce 754,13 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 5. 1. 2017, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2019, výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 1. 5. 2020, fotokopie tří ústřižků poštovní poukázky B a karty zákazníka ze dne 5. 1. 2017. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 5. 1. 2017 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jako úvěrujícím a žalovanou jako zákazníkem. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a dále poplatky v souhrnné výši 4 440 Kč, tj. celkem 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že bydlí v nájm, je svobodná, má jedno dítě, je na mateřské dovolené od srpna 2016. Její příjem činí 13 500 Kč měsíčně a výdaje 11 650 Kč, z toho na bydlení 5 650 Kč. Z předložených poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalovaná pobírala v období od září do listopadu 2016 rodičovský příspěvek a přídavky na děti v celkové výši 8 100 Kč měsíčně. Žádné další listiny osvědčující tvrzení žalované uvedená v zákaznické kartě připojeny nebyly. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 29. 11. 2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelských úvěrech, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 30. 4. 2020, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 1. 5. 2020. 6. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizována tři slova] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů. Výdaje nebyly doloženy žádnými listinami, příjmy ano, avšak nižší než žalovanou deklarované výši (8 100 Kč oproti žalovanou uváděné částce 13 500 Kč. Zkoumání příjmů a výdajů žalované tak bylo dle soudu zcela nedostatečné. 7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč, uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku 2 632 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 3 368 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO]. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 3 368 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 15. 5. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 10. 5. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 13. 5. 2020, následující den nastala splatnost a nejpozději od 15. 5. 2020 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 3 368 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč, uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku 4 010 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 1 990 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 1 990 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 8. 5. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 1. 5. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 6. 5. 2020, následující den nastala splatnost a nejpozději od 8. 5. 2020 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 1 990 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené s

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.