26 C 240/2021-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 3. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 502, 94,96 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 493,05 Kč a s 22,68 % úrokem z částky 9 630,05 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 10 502,94 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 24. 4. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 40 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výší celkem 11 589 Kč. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úvěr, banka od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 26. 10. 2020 a to ke dni 30. 11. 2020. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 9 630,05 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pojistného ve výši 248,90 Kč a smluvní pokuty 23,99 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] fotokopií občanského průkazu a cestovního pasu žalovaného, dopisu ze dne 13. 5. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne, předžalobní upomínky ze dne 12. 2. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne, potvrzení o přijetí úplaty z postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, sazebníku pro úvěry platného od 11. 3. 2021, všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb, produktových podmínek pro revolvingové úvěry, výpisů z databáze SOLUS a z registrů NRKI BRKI, výpisu z úvěrového účtu [číslo] finančního deníku, odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem dopisem ze dne 26. 1. 2021, který byl dle podacího lístku téhož dne odeslán jako doporučená zásilka. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 12. 2. 2021, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč a dále úvěr na financování zboží označeného jako bílá technika u zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] ve výši 11 589 Kč, žalovaný měl tento úvěr splatit formou 10 měsíčních splátek po 1 337 Kč (včetně poplatku za pojištění). Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že je svobodný, bezdětný, bydlí v nájmu, je zaměstnán od ledna 2020 u [právnická osoba] jako dělník, jeho čistá mzda činí 18 000 Kč měsíčně, náklady na domácnost činí 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný smlouvu sice nepodepsal, ale vzhledem k tomu, že úvěrující disponuje fotokopií osobních dokladů žalovaného, má soud za to, že žalovaný s úvěrující společností vstoupil do jednání o uzavření smlouvy, listinu předloženou žalobkyní nijak nerozporoval, a soud tedy dovozuje, že žalovaný smlouvu s úvěrující společností uzavřel a to ve znění, které je zachyceno v listině předložené žalobkyní. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal částku 11 589 Kč (bez poplatků a smluvních sankcí), jediné čerpání proběhlo dne 12. 5. 2020, žalovaný uhradil dvě splátky po 1 337 Kč a to ve dnech 17. 6. 2020 a 17. 7. 2020. Dopisem ze dne 26. 10. 2020, který byl dle podacího archu téhož dne odeslán jako doporučená zásilka žalovanému, odstoupil BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu prodlení žalovaného se splátkami a vyzval ho k úhradě částky 10 996 Kč do 30. 11. 2020. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o revolvingovém úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] PERSONAL FINANCE dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalovaného o svých osobních a majetkových poměrech. 6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 11 589 Kč, uhradil dle listiny předložené žalobkyní 2 674 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi těmito částkami, tj. 8 915 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 8 915 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za požadované období. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný předchůdkyní žalobkyně vyzván v odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. 10. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 915 Kč, tj. 85 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 1 587,94 Kč, tj. 15 % předmětu řízení a má tedy nárok na náhradu 70 % nákladů řízení (85-15). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 7 165 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 3 980 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 900 Kč, náhrady nákladů spojených s cestou k jednání ve výši 380 Kč a z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 1 105 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle advokátního tarifu za celkem pět úkonů právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u dvou jednání), přičemž odměna a režijní paušály za první tři úkony byly stanoveny dle § 14b advokátního tarifu (odměna 300 Kč za úkon a režijní pauš