26 C 314/2020-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč spolu s 9 % úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, částky 8 038,76 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 381,70 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 29. 8. 2018 smlouvu o úvěru č. B0002990227573577, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 4 077,20 Kč, to vše ve lhůtě do 28. 9. 2018 Žalobkyně se domáhala taktéž úhrady jednorázové smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, smluvních úroků ve výši 1 823,56 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 138 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 381,70 Kč 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Podáním doručeným soudu dne 3. 11. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 8 038,76 Kč (smluvní pokuta 2 000 Kč, náklady na vymožení pohledávky 138 Kč, smluvní úrok 1 823,56 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 4 077,20 Kč), což odůvodnila tím, že nedisponuje důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. V této části bylo řízení zastaveno podle § 96 odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř., přičemž souhlasu žalovaného s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu § 96 odst. 3 o. s. ř. třeba. 4. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru č. B0002990227573577 ze dne 29. 8. 2018, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě ze dne 14. 2. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 23. 1. 2020, výzvy před podáním žaloby ze dne 23. 6. 2020 včetně podacího lístku ze dne 24. 6. 2020 a sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ze dne 21. 12. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 31. 8. 2018 byla z účtu [právnická osoba] [bankovní účet] poukázána částka 4 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Ze sdělení banky bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem tohoto účtu ke dni 31. 8. 2018 byl žalovaný. Z listiny označené jako smlouva o úvěru nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listinu, chybí zde zejména podpis žalovaného. Nebylo ani nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, který měl tuto smlouvu uzavírat jako úvěrovaný. Ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrujícího či zaslání fotokopie osobních dokladů či výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s úvěrujícím a zda to byl skutečně žalovaný. Podpis žalovaného se nenachází ani na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 12. 2019 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Postupitel oznámením ze dne 21. 1. 2020 sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a toto oznámení bylo dle podacího lístku odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 23. 1. 2020. Následně žalobkyně dopisem ze dne 23. 6. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy tento dopis byl dle podacího lístku odeslán jako doporučená zásilka dne 24. 6. 2020. 7. Žaloba se jeví soudu i po částečném zpětvzetí důvodnou toliko částečně. Aktivní legitimace žalobkyně je daná na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně nabyla od původního věřitele [právnická osoba] pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Postupitel o postoupení pohledávky žalovanou řádně oznámil. Soud dále konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předložená listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání této smlouvy byla řádně ověřena, že by skutečně šlo o projev vůle žalovaného. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného částku 4 000 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 4 000 Kč na bankovní účet žalovaného hodnotit jako jeho bezdůvodné obohacení, a to na úkor předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 4 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, avšak až za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení v sazbě stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne 23. 6. 2020 (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku z titulu nesplaceného úvěru), která byla odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 24. 6. 2020, k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání (v souladu s ust. § 573 o. z.), následující den nastala splatnost uplatněné pohledávky a nejpozději od 30. 6. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván dříve, nežli zmiňovanou předžalobní upomínkou. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., za použití ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 9. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 400 K, jelikož při podání žaloby uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč, byť tento činí dle položky 2 písm. b) sazebníku 800 Kč. Soud vycházel z toho, že předmětem řízení a základem soudního poplatku je částka 10 077,20 Kč (a nikoli částka 6 000 Kč jak uváděla žalobkyně), kde se jedná o součet jistiny 4 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 077,20 Kč a smluvní pokuty 2 000 Kč. Naopak do základu soudního poplatku se nepočítá úrok 1 823,56 Kč, náklady na vymáhání 138 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 381,70 Kč.