26 C 379/2021-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 15 450 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 785,40 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 941,67 Kč a s 18,96% úrokem z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 18. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 2 550 Kč. Dle žalobkyně byla jistina úvěru úročena úrokem ve výši 18,96 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok z neuhrazené jistiny na částku ve výši 1 785,40 Kč, a to za dobu do postoupení, a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 15. 1. 2021 na částku 941,67 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22. 2. 2021, výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku ze dne 14. 5. 2021, karty zákazníka ze dne 18. 12. 2018, ústřižku poštovní poukázky B ze dne 12. 12. 2018, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 20. 11. 2018 a paragonu – daňového dokladu č. AC [číslo]. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 12. 2018 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 8 000 Kč, tj. celkem 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná úvěrující společnosti prohlásila, že má jedno dítě, bydlí jako nájemník, je svobodná, žije s partnerem, má základní vzdělání, je na mateřské dovolené od října 2018, její příjem činí 8 100 Kč měsíčně, na bydlení vynakládá 1 500 Kč, osobní výdaje činí 5 000 Kč měsíčně. Svůj příjem žalovaná doložila ústřižkem poštovní poukázky B ze dne 12. 12. 2018 a oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 20. 11. 2018 (rodičovský příspěvek 7 600 Kč a přídavek na dítě 500 Kč). Dle předloženého paragonu uhradila paní [jméno] [příjmení] za podnájem pokojů za prosinec 2018 částku 8 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 22. 2. 2021 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 13. 5. 2021, která byla následující den odeslána jako doporučená zásilka. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k velmi nízkému příjmu žalované (který byl doložen ve výši 7 600 Kč měsíčně) měla se úvěrující společnost podrobněji a důkladněji věnovat zjišťování výše pravidelných výdajů žalované a nenechat bez řádného vysvětlení rozpor mezi výší nákladů na bydlení uváděných v prohlášení v kartě zákazníka (1 500 Kč) a doložených v předloženém paragonu (8 500 Kč). Dle soudu tak náklady na bydlení nebyly řádně zjišťovány, a pokud by tyto skutečně dosahovaly výše překračující výši příjmu žalované, neměl ji být spotřebitelský úvěr vůbec poskytnut. 6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatné smluv převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč, uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku 2 550 Kč a vzniklo ji tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 7 450 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tato pohledávka za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 7 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě platné k prvnímu dni prokazatelného prodlení, avšak až ode dne 21. 5. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 14. 5. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 19. 5. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 21. 5. 2021 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 7 450 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smluv o spotřebitelském úvěru. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.