26 C 392/2020-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 7 230,74 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 888,82 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 556,13 Kč a s 29 % úrokem z částky 4 915,06 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 4 915,06 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. Tato společnost uzavřela dne 2. 11. 2016 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 4 612 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Žalovaný však neuhradil na jistině zápůjčky částku 4 915,06 Kč a na souhrnném poplatku částku 2 315,68 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjčky úrokem ve výši 29 % ročně dle článku 4 smluvních podmínek. Žalobkyně kapitalizovala úrok 29 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 1 088,82 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 14. 6. 2018, v částce 556,13 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel zápůjčky [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 11. 2016 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 včetně podacího lístku ze dne 13. 7. 2018, výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 13. 3. 2020, zákaznické karty ze dne 2. 11. 2016 a přehledu plateb. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 11. 2016 mezi [právnická osoba] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále souhrnný poplatek ve výši 4 612 Kč, tj. celkem 10 612 Kč v 45 týdenních splátkách po 236 Kč (poslední splátka 228 Kč), přičemž první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne 9. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že žije s rodiči, je svobodný, má základní vzdělání, nemá děti, je nezaměstnaný, je celkový příjem dosahuje 16 000 Kč měsíčně a jeho výdaje 2 000 Kč měsíčně. Fotokopie předložených listin nejsou připojeny k zákaznické kartě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 6. 2018 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] ve výši 7 230,74 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 13. 7. 2018 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 12. 3. 2020, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 13. 3. 2020. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným jako absolutně neplatnou s ohledem na ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25. 2. 2013. V řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, kdy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný při sjednávání smlouvy zjevně vystupoval v pozici spotřebitele, [právnická osoba] v pozici podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti. Povinností věřitele bylo údaje tvrzené žalovaným si ověřit, zkoumat finanční minulost žalovaného v insolvenčním či exekučním rejstříku. Potvrzení žalovaného, že údaje jím uváděné jsou pravdivé, nemůže účinně nahradit povinnost věřitele aktivně si ověřovat informace poskytnuté žalovaným. Součástí zákaznické karty není doklad o výši příjmu žalovaného ani žádné doklady o výši jeho výdajů. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle soudu se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud nucen přihlédnout i bez námitky žalovaného. V době, kdy toto ustanovení nabylo platnosti i v době, kdy nabylo účinnosti, byl účinný zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), dle kterého relativní neplatnost právního úkonu byla dána pouze v případech stanovených v § 40a tohoto zákona. Jelikož v ust. § 40a obč. zák. není tento důvod neplatnosti uveden a ani v ust. § 9 odst. 1 zákona [číslo] není výslovně uvedeno, o jaký dluh neplatnosti právního úkonu se jedná, nelze než dospět k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok, by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 2 236 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu tj. v částce 3 764 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla tato označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 3 764 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 20. 3. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 13. 3. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. dne 18. 3. 2020, další den nastala splatnost a nejpozději od 20. 3. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 3 764 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.