17 C 272/2022-21 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 6. 6. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 240 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jde o dluh na příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je evidován jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, a v době od 3. 3. 2020 do 22. 3. 2020, tj. po dobu 20 dnů neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Dlužná částka sestává ze základu příspěvku 940 Kč, tj. 47 Kč denně po dobu 20 dnů, a dále z poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření i všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec] - [část obce], [obec a číslo]. Fikce doručení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. nastala dne 23. 9. 2022. 3. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Zástupkyně žalobkyně vyjádřila souhlas s takovým procesním postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 7. 9. 2022 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaslal soudu své vyjádření, proto soud jeho souhlas s postupem podle uvedeného zákonného ustanovení předpokládal. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupkyně žalobkyně a žalovaného. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze sdělení Městského úřadu Bohumín, odbor dopravy ze dne 26. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl mimo jiné v dotazovaném období od 3. 3. 2020 do 22. 3. 2020 veden jako vlastník i provozovatel silničního motorového vozidla [registrační značka], jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců 1 781 cm3. Dopisem ze dne 22. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 240 Kč ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení tohoto dopisu, kdy se jednalo o příspěvek do garančního fondu České kanceláře pojistitelů, v souvislosti s tím, že žalovaný jako provozovatel osobního motorového vozidla [registrační značka] neměl v době od 3. 3. 2020 do 22. 3. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Podle sdělení České pošty s.p. byla zásilka obsahující uvedenou výzvu doručena žalovanému dne 26. 10. 2020. Dále byl žalovaný o úhradu dlužné částky upomínán v předžalobní upomínce advokátky ze dne 15. 3. 2022, která byla podle sdělení Pošty Online a podle obsahu poštovního podacího lístku odeslána doporučenou poštou dne 15. 3. 2022 na adresu trvalého pobytu žalovaného. 5. Žaloba je zcela důvodná. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel předmětného osobního motorového vozidla [registrační značka], a to i v období uvedeném v žalobě, tj. od 3. 3. 2020 do 22. 3. 2020. Podle databáze žalobkyně v té době neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, přičemž žalovaný ani netvrdil opak. Žalovaný tak porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm příspěvek za každý den porušení této povinnosti v souladu s § 4 uvedeného zákona. V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 tohoto zákona platí vyvratitelná domněnka, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla, resp. provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je skutečným vlastníkem či provozovatelem tohoto vozidla. Výše příspěvku se podle ustanovení § 4 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je také povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazby příspěvku jsou uvedeny v ustanovení § 2 vyhlášky č. 205/99 Sb., kdy u osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí tato sazba 47 Kč. Podle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní řádně vyzván k zaplacení příspěvku dopisem ze dne 22. 10. 2020, výzva k úhradě příspěvku obsahovala všechny náležitosti stanovené v ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 168/99 Sb. a byla mu řádně doručena. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uplatněný příspěvek žalobkyni uhradil, nevyvrátil ani domněnku, že za dobu uvedenou v žalobě byl skutečně provozovatelem předmětného vozidla, a proto byl zavázán k úhradě příspěvku ve výši 20 dnů x 47 Kč, tj. 940 Kč, a dále částky 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. celkem zaplacení částky 1 240 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu uvedenou v žalobě v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, výše tohoto úroku odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného nahradit zcela úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení v plné výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši celkem 600 Kč, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní upomínky), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené tři úkony právního zastoupení po 100 Kč za každý z nich a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč. Žalovaný měl dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána téměř dva roky po uplynutí lhůty splatnosti dluhu, navíc byl v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu.