17 C 72/2022-52 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla doručena Okresnímu soudu Brno-venkov dne 24. 3. 2021 a Okresnímu soudu v Karviné postoupena dne 7. 3. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 8 030,80 Kč společně s úrokem z prodlení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 4. 7. 2019 smlouvu o dodávkách elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalované za úplatu elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo], a žalovaná se zavázala dodanou komoditu odebírat a hradit za ni kupní cenu. Žalovaná měla zaplatit žalobkyni za odběr elektřiny 1/ na základě faktury č. 1934084787 částku 2 226 Kč za zúčtovací období od 15. 7. 2019 do 21. 10. 2019 ve lhůtě splatnosti do 6. 11. 2019; na tuto fakturu žalovaná nezaplatila žádnou částku, její dluh tak stále činí 2 226 Kč a 2/ na základě faktury č. 2019435309 částku 5 084,80 Kč za zúčtovací období od 22. 10. 2019 do 5. 6. 2020 ve lhůtě splatnosti do 2. 7. 2020; na tuto fakturu žalovaná nezaplatila žádnou částku, její dluh tak stále činí 5 084,80 Kč. Žalobkyně zaslala žalované upomínky ze dne 26. 9. 2019, ze dne 28. 1. 2020 a ze dne 25. 5. 2020, na nákladech za tyto upomínky požaduje podle ceníku částku vždy 240 Kč. Žádnou další částku žalovaná na svůj dluh neuhradila, a to ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2021 ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. 2. Žalovaná se k žalobnímu požadavku nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec], [ulice a číslo], fikce doručení nastala dne 1. 8. 2022. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalované. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. 3. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem soudu výslovně souhlasila již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 15. 7. 2022 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jejího souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, proto soud její souhlas navrhovaným postupem soudu předpokládal. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalované. 4. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 4. 7. 2019, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny žalobkyní ve prospěch žalované do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]; žalovaná se zavázala platit žalobkyni úhradu za dodanou elektřinu na základě vystavených faktur. Ve smlouvě nebyla sjednaná žádná jiná adresa pro zasílání faktur a korespondence. Na základě faktury za elektřinu č. 1934084787 bylo prokázáno, že za zúčtovací období od 15. 7. 2019 do 21. 10. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek na úhradách za dodávku elektřiny ve výši 2 226 Kč, vyúčtovanou částku měla žalovaná uhradit do stanoveného data splatnosti 6. 11. 2019, ve skutečnosti neuhradila nic. Na základě faktury za elektřinu č. 2019435309 bylo prokázáno, že za zúčtovací období od 22. 10. 2019 do 5. 6. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek na úhradách za dodávku elektřiny ve výši 5 084,80 Kč, vyúčtovanou částku měla žalovaná uhradit do stanoveného data splatnosti 2. 7. 2020, ve skutečnosti neuhradila nic. Dobu doručení faktur a vznik splatnosti dluhu k označenému dni žalovaná nezpochybňovala. Důkazní břemeno je přitom na straně žalované, která žádnou platbu na předmětný dluh sama ani netvrdila. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána upomínkami žalobkyně ze dne 26. 9. 2019, ze dne 28. 1. 2020 a ze dne 25. 5. 2020. Podle platného ceníku má žalobkyně nárok na úhradu nákladů spojených s upomínáním vždy ve výši 240 Kč. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 6. Mezi účastnicemi byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení §§ 2078 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu, a žalovaná se zavázala za tuto komoditu platit částky, které jí budou žalobkyní fakturovány. Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, když v řízení nebylo ze strany žalované nikdy namítáno, že by ani žalobkyně svoji smluvní povinnost řádně neplnila. Za této situace vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni úhradu za dodanou elektřinu. Její dluh za dodanou elektřinu za celé období od 15. 7. 2019 do 5. 6. 2020 nadále trvá ve výši celkem 7 310,80 Kč a k úhradě této částky soud zavázal žalovanou tímto rozhodnutím. Dále soud zavázal žalovanou k úhradě částky 720 Kč (resp. 3x 240 Kč) za zaslané upomínky podle ustanovení § 513 občanského zákoníku. 7. Pokud se jedná o požadované příslušenství ze žalované částky, byl nárok žalobkyně rovněž shledán zcela důvodným. V řízení bylo prokázáno, že řádně doručila žalované zmíněné faktury a splatnost vyúčtovaných částek nastala podle obsahu dokladů, tj. daných faktur. Žalovaná dluh nezaplatila, dostala se proto podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku do prodlení s plněním dlužné částky a od následujícího dne po uplynutí doby splatnosti je povinna podle uvedeného zákonného ustanovení platit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., k prvnímu dni prodlení s úhradou za první z faktur, tj. ke dni 7. 11. 2019, činila 10,00 % ročně, výše úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení s úhradou druhé z faktur, tj. ke dni 3. 7. 2020, činila 8,25 % ročně. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal neúspěšnou žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení plný procesní úspěch, na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši celkem 600 Kč, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), 3/ náhradu hotových výdajů celkem 300 Kč, tj. po 100 Kč za každý uváděný provedený úkon právního zastoupení, podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč jako 21 % ze součtu zmíněné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč, podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. Soud v daném případě neshledal žádné předpoklady pro snížení či úpravu odměny za právní zastoupení ve smyslu ustanovení § 150 nebo ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř., žádné takové okolnosti v řízení ani nebyly tvrzeny. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 2. 3. 2021 ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., ani na tu žalovaná nereagovala.