21 C 240/2022-55 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, podle které byla žalovanému vyplacena převodem na bankovní účet částka 3 000 Kč. Žalovaný se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem do [datum]. Žalovaný však dosud ničeho nevrátil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů [právnická osoba] [příjmení], sídlo Tagliaferro Business Centre, Level 6, 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta, a žalovaný sjednali dálkovým způsobem smlouvu o zápůjčce, podle které se [právnická osoba] [příjmení] (dále jen„ původní věřitel“) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku do [datum] bez poplatku, tj. celkem 3 000 Kč. Společnost [příjmení] [příjmení] zaslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 3 000 Kč. Majitelem tohoto osobního účtu je žalovaný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl podán k poštovní přepravě dne [datum]. Zástupkyně žalobkyně vyzvala upomínkou ze dne [datum] žalovaného k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy, která byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou ve smyslu § 1879 o. z. a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 5. Podle § 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb., (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Smlouva o zápůjčce je s ohledem na postavení účastníků spotřebitelskou smlouvou. Žalobkyně pak sama v řízení tvrdila, že nedisponuje žádnými doklady, ze kterých by vyplývalo, že původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky). Žádné důkazy tedy v tomto směru žalobkyně ani neoznačila. Soud proto dospěl k závěru, že v daném případě byla porušena povinnost podle § 9 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 7. Smlouva o zápůjčce je tedy podle § 9 odst. 1 věta druhá citovaného zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny podle § 2993 věty první o. z., podle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši uplatněné žalobou, avšak až od doručení výzvy k plnění, tj. od oznámení o postoupení pohledávky (§ 1958 odst. 2 o. z. a § 573 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.