21 C 352/2021-54 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 035,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalovanému poskytla na jeho účet částku 40 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách, zaplatil však jen tři splátky. Žalobkyně úvěr zesplatnila dne [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 47 024 Kč, úhrady za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 1 119 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 849 Kč a příslušenství. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny označené jako hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný na tomto elektronicky vyplněném formuláři uvedl, že má příjem ve výši 17 565 Kč měsíčně, což bylo zjištěno také z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum], přičemž mzda mu byla vyplácena na účet [bankovní účet]. Výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši životního minima 3 410 Kč, dále výdaje na děti v domácnosti ve výši 3 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 1 400 Kč. 4. Z výpisu nebankovního registru klientů ze dne [datum] bylo zjištěno, žalovaný dosahuje CBS skóre 329. Z výpisu registru [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný ke dni [datum] neměl v evidenci žádný záznam. 5. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru, a to prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, a žalovaným jako klientem. Žalovaný smlouvu podepsal dne [datum] a žalobkyně smlouvu podepsala (připojila akceptační doložku) téhož dne. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni v 48 měsíčních splátkách po 3 044 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku ve výši 128 208 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 75,91 % ročně. Z přílohy [číslo] návrhu smlouvy bylo zjištěno, že ke smlouvě o úvěru bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr a žalovaný se zavázal hradit měsíčně žalobkyni za pojištění částku 373 Kč. 6. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že návrh na uzavření úvěrové smlouvy schválila. (Zjištěno z oznámení o schválení úvěru a dodejky). 7. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr dne [datum] a zaplatil 3 splátky po 3 044 Kč, tj. celkem 9 132 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] vyplacena na účet [bankovní účet] částka 40 000 Kč. 8. Z listin označených jako výzva k zaplacení ze dne [datum], [datum], bylo zjištěno, že obsahují výzvu žalobkyně adresovanou žalovanému, a to k zaplacení dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru. 9. Z listiny označené jako oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému o tom, že vzhledem k prodlení žalovaného došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění úvěru. 10. Z výpisu seznamu subjektů finančního trhu vydaného Českou národní bankou dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování spotřebitelských úvěrů. 11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo]. 12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 18. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]. 19. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila pouze příjmy žalovaného. Jeho výdaje nijak neověřila, vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neposouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva z tohoto důvodu absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z. 20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 22. Podle smlouvy byla žalovanému vyplacena na účet částka 40 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí žalovaný vrátil 9 132 Kč, soud proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k vydání rozdílu, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. 23. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k vydání plnění předžalobní upomínkou, která byla žalovanému doručena ve smyslu § 573 o. z. dne [datum]. Žalovaný je tak v prodlení až od [datum]. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 24. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.