ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2022:21.C.406.2021.1 Datum: 2022-01-05 Předmět: 30 708,91 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 30 708,91 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb..
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 30 708,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] podle které mohl žalovaný čerpat prostřednictvím karty úvěr až do 30 000 Kč. Žalovaný nedodržel podmínky smlouvy, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Ze smlouvy o kreditní kartě bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu dne [datum], podle které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 13,90 % p. a. Součástí smlouvy byla obchodní podmínky a sazebník. Ze žádosti o osobní kreditní kartu bylo zjištěno, že žalovaný v této žádosti uvedl, že je svobodný, jeho čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč a má výdaje spojené s bydlením ve výši 3 000 Kč. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí kreditní karty bylo zjištěno, že žalovaný k [datum] dlužil žalobkyni na jiném úvěrovém účtu s limitem 20 000 Kč jistinu ve výši 19 988,34 Kč. Z úřední činnosti soud zjistil, že pro tuto dlužnou částku podala žalobkyně žalobu, která je vedena zdejším soudem pod sp. zn. 26 C 1/2022. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 277,58 Kč s příslušenstvím, a to podle smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne [datum] s úvěrovým limitem do 20 000 Kč, která byla ukončena dohodou žalobkyně a žalovaného ze dne [datum]. Žalovaný prostřednictvím kreditní karty čerpal částku 28 632,91 Kč (Zjištěno z historie úvěru). Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných částek. (Zjištěno z výzvy ze dne [datum]. Z listiny označené jako odstoupení od smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému, že z důvodu porušení smlouvy odstupuje žalobkyně od smlouvy. Z dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému listinu podanou k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně písemnou upomínkou ze dne [datum], a to k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum] (Zjištěno z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu ze dne [datum]).
Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle které se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouvu o úvěru však soud shledal absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z. a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela pouze z prohlášení žalovaného o svých příjmech a výdajích, aniž by žalovaným tvrzené skutečnosti byly jakkoli osvědčeny. Navíc v době uzavření smlouvy žalovaný dlužil žalobkyni z dřívější smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne [datum] částku 19 988,34 Kč, přičemž smlouva byla dohodou ke dni [datum] ukončena. Za dané situace tedy tím spíše měla žalobkyně posuzovat schopnost žalovaného úvěr splácet obezřetněji, aby se žalovaný nedostal do tzv. dluhové pasti.
Soud proto podle § 2993 o. z. a podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k zaplacení jistiny jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 008 Kč, přičemž tato částka představuje 56,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 229 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 708,91 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 340 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 415,04 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 70 ujetých km v částce 430,08 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 855,04 Kč ve výši 1 019,56 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.