22 C 206/2021-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 8 440 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný uhradil 17 000 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na [právnická osoba] S.á.r.l. a ta ji ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 8 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 25 440 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 480 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný uhradil celkem 17 000 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na [právnická osoba] S.á.r.l. a ta ji ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 5. Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, podle občanského zákoníku [číslo] Sb. účinného do 31. 12. 2013 dále jen„ občanský zákoník“, a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na základě písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 10 440 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 15 000 Kč na dobu 53 týdnů, tak představuje téměř 70 % celé jistiny půjčky za rok, a je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. 6. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Žalovaný již poskytnutou jistinu uhradil, proto soud nepřiznal žalobkyni ani nárok z bezdůvodného obohacení a celou žalobu s ohledem na výše uvedené zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.