23 C 420/2021-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 3 000 Kč spolu s úrokem ve výši 4 386,63 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 503,02 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 17. 11. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 16. 12. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru č. B0001910218553257 (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 057,90 Kč s termínem splatnosti do 15. 1. 2020. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, telefonního čísla, čísla občanského průkazu, e-mailové adresy, bankovních údajů a sdělil původnímu věřiteli údaje o svých majetkových poměrech. Smlouvu o úvěru podepsal žalovaný připojením svého jména a příjmení k písemnému textu všech dokumentů a zasláním unikátního bezpečnostního SMS kódu, který byl původním věřitelem zaslán na telefonní číslo žalovaného. Původní věřitel poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně dne 18. 12. 2019 na bankovní účet uvedený ve Smlouvě o úvěru. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 7. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 3 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 057,90 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2021, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný u jednání dne 10. 1. 2022 uvedl, že žádný úvěr s původním věřitelem obch. spol. [právnická osoba] neuzavřel. Jedinou smlouvu o úvěru, kterou uzavřel prostřednictvím zprostředkovala, byla smlouva o úvěru s obch. spol. [právnická osoba] na částku 12 000 Kč a tento dluh je již exekučně vymáhán. Vyjádřil podezření, že se v roce 2019 rozešel se svou bývalou přítelkyní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], která znala všechny jeho osobní údaje včetně rodného čísla a také měla přístup na jeho bankovní účet. Jejich vztah trval krátce, rozešli se někdy v srpnu nebo v září 2019. 3. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru č. B0001910218553257 ze dne 16. 12. 2019, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 12. 2019, potvrzení o platbě ze dne 18. 12. 2019 – čerpání úvěru, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 7. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 29. 7. 2021, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 8. 2021, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne 2. 11. 2021 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 10. 12. 2021 včetně výpisu z účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 (č. l. 16-18 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Na bankovní účet č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 18. 12. 2019 platba ve výši 3 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet]. Bankovní účet č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] je vedený na osobu odlišnou od žalovaného, konkrétně na osobu [jméno] [příjmení] [právnická osoba] ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný neměl v období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 k výše uvedenému bankovnímu účtu dispoziční oprávnění. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 27. 7. 2021. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 1. 11. 2021 neuhradil. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na písemném vyhotovení smlouvy absentuje podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobce se soud zabýval otázkou, zda není dán mimosmluvní důvod pro žalobu ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z., avšak s ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že částka 3 000 Kč byla poukázána na bankovní účet osoby odlišné od žalovaného (když v předmětném období neměl žalovaný ani k bankovnímu účtu dispoziční oprávnění), není ani tento bezesmluvní základ nároku žalobce dán. Soud přitom nemohl žalobce poučit o následcích neunesení břemene důkazního ve vztahu k těmto skutečnostem podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť soudního jednání se žalobce ani jeho právní zástupce nezúčastnili. Neunesení důkazního břemene má pro účastníka vážné důsledky, a to vynesení rozhodnutí v jeho neprospěch. Jelikož žalobce neunesl břemeno důkazní o skutečnostech rozhodných pro posouzení žaloby, soud žalobu v celém rozsahu zamítnul. 8. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.