26 C 407/2021-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 8. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 8 892 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 817,71 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8 892 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 30. 10. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 2 892 Kč, a to v 26 týdenních splátkách po 342 Kč. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu do postoupení, tj. do 18. 12. 2020, v částce 9 817,71 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Věc byla posouzena a rozhodnuta podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, tj. přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona. Samotné postoupení pohledávky na žalobkyni však bylo soudem posouzeno podle aktuální právní úpravy vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek došlo až po datu 1. 1. 2014. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 30. 10. 2006, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021, předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021 včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2021 a smluvních podmínek smlouvy o půjčce. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 10. 2006 mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a dále souhrnný poplatek ve výši 2 892 Kč, tj. celkem 8 892 Kč v 26 týdenních splátkách po 342 Kč, přičemž první splátka byla splatná sedmého dne od uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 12. 2020 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o půjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní výzvě ze dne 29. 7. 2021. 7. Žaloba se jeví soudu v plném rozsahu důvodnou. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, kterou byly na žalobkyni postoupena i pohledávka věřitele za žalovaným z předmětné smlouvy o půjčce. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem na základě písemně uzavřené smlouvy o půjčce dle § 657 občanského zákoníku. Žalovaný potvrdil převzetí od věřitele půjčky v hotovosti ve výši 6 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by věřiteli řádně a včas vrátil poskytnutou půjčku, a to včetně sjednaného souhrnného poplatku (obsahujícího i úrok) ve výši 2 892 Kč. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně ohledně výše dlužné částky. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni neuhrazenou jistinu půjčky a souhrnný poplatek v celkové výši 8 892 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení za období vymezené žalobkyní v souladu s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném do 30. 6. 2013. Povinnost platit zákonné úroky z prodlení je dána na základě ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Výpočet kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období do 18. 12. 2020 byl soudem shledán jako správný. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 1 489 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupce žalobce ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu, přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o.s.ř.