26 C 413/2021-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 6 162 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z této částky od 1. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 29. 6. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr v celkové výši 5 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. 1 000 Kč, a dále smluvní úrok ve výši 20 % měsíčně s tím, že pokud se dluh stane splatným, sjednaný úrok se mění na úrok ve výši 15 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v minimálních měsíčních splátkách po 300 Kč. Dle smlouvy poplatek za čerpání úvěru a úrok se na konci každého kalendářního měsíce stávají součástí jistiny dluhu žalovaného. Dle žalobkyně žalovaný neuhradil na poskytnutý úvěr ničeho. Žalobkyně naúčtovala žalovanému úroky v celkové výši 2 540 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 3x 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 29. 6. 2020, výpisů k revolvingovému úvěru ze dne 10. 2. 2021, 10. 3. 2021, 12. 4. 2021, 10. 6. 2021 a 13. 7. 2021, výpis z běžného účtu žalobkyně ze dne 12. 1. 2021, skenu občanského průkazu žalovaného, předžalobní upomínky ze dne 22. 7. 2021 včetně podacího archu ze dne 22. 7. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 5 000 Kč, a to opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 12. 1. 2021 poukázala na účet č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného] částku 5 000 Kč s poznámkou [anonymizována dvě slova] [číslo]. Z výpisů k revolvingovému úvěru poskytnutému žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje platby žalovaného ve výši 2 741 Kč O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní upomínce ze dne 22. 7. 2021, která byla dle podacího archu odeslána jako doporučená zásilka na jeho adresu dne 22. 7. 2021. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Smlouva o spotřebitelském úvěru sice nebyla sjednána v písemné formě, jelikož předložený formulář smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, ale soud má za to, že skutečně došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky, což bylo potvrzeno skutečností, že žalobkyně disponuje naskenovaným občanským průkazem žalovaného. Žalovaný nedoložil smluvní ujednání mezi účastníky v odlišném znění, než předložila žalobkyně, soud tak nemá důvody pochybovat o tom, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena v tom znění, jak jej předložila žalobkyně. Úvěr byl žalovanému řádně poskytnut. 7. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně přes výzvu soudu v předvolání k jednání netvrdila ničeho o případném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od žalobkyně částku 5 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně toliko částku 2 741 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 2 259 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 2 259 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 29. 7. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 22. 7. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 27. 7. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 29. 7. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 2 259 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.