26 C 419/2022-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 8. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 61 296,91 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 177,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 148,40 Kč za dobu od 29. 4. 2022 do 15. 8. 2022, s 11,75% úrokem z částky 59 503,46 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení a s 11,75% úrokem z prodlení z částky 61 296,91 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení a dále se domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 436,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 031,02 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 807,43 Kč za dobu od 29. 4. 2022 do 15. 8. 2022, s 11,75% úrokem z částky 49 764,94 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení a s 11,75% úrokem z prodlení z částky 51 436,22 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. 2. Dne 10. 4. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] kdy před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 1,75 % z úvěrového rámce. Úrok byl sjednán ve výši 13,88 % ročně. Během trvání smluvního vztahu vyčerpal žalovaný celkem částku 131 010,87 Kč, uhradil částku 78 670 Kč. Jelikož žalovaný nehradil řádně splátky, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 11. 4. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 61 296,91 Kč (jistina úvěru 59 503,46 Kč, poplatky za pojištění 93,45 Kč, náklady na vymáhání 200 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč). 3. Dne 19. 8. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] kdy před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 54 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně. Během trvání smluvního vztahu vyčerpal žalovaný celkem částku 429 696,54 Kč, uhradil částku 395 769,36 Kč. Jelikož žalovaný nehradil řádně splátky, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 11. 4. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 51 436,22 Kč (jistina úvěru 490764,94 Kč, poplatky 196 Kč, náklady na vymáhání 100 Kč a smluvní pokuty 1 375,28 Kč). 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 10. 4. 2021, smlouvy ze dne 19. 8. 2020 (kreditní karta [příjmení] [jméno]), fotokopie občanského průkazu žalovaného, úvěrových podmínek platných od 15. 11. 2020 a od 1. 11. 2019, potvrzení o provedení ověření klienta ze dne 19. 8. 2020 a ze dne 15. 8. 202,1výpis čerpání, splátek a úhrad ke každé z obou smluv, dvou výzev ke splacení celého dluhu ze dne 14. 4. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne, předžalobní upomínky ze dne 11. 7. 2022 včetně podacího archu ze dne 12. 7. 2022, dohledání informací o činnosti klienta ze dne 1. 12. 2022, dvou úvěrových zpráv (výpisů z NRKI) a dvou úvěrových karet. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z úvěrové smlouvy ze dne 19. 8. 2020 o vydání kreditní karty [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě vy výši úvěrového rámce 30 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně, dále se žalovaný zavázal hradit poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr, a to ve výši 5,9 % z minimální splátky měsíčně. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že má učňovské vzdělání, žije v družském poměru, bydlí v družstevním bytě, je zaměstnán u [právnická osoba] od srpna 2017, dosahuje čistého příjmu 23 000 Kč, má dvě děti. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru Flexibilní půjčka [číslo] ze dne 10. 4. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr vy výši úvěrového rámce 60 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1,75 % z úvěrového rámce, úrok byl sjednán ve výši 13,88 % ročně, dále se žalovaný zavázal hradit poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr, a to ve výši 8,9 % z minimální splátky měsíčně. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že má středoškolské vzdělání, žije v družském poměru, bydlí v družstevním bytě, je zaměstnán u [právnická osoba], dosahuje čistého příjmu 25 000 Kč, příjmy ostatních členů domácností činí 13 000 Kč, má dvě děti. Smlouva nebyla žalovaným podepsána, ale jelikož žalovaný předložil žalobkyni fotokopii svého občanského průkazu, má soud za to, že vstoupil do smluvního vztahu s žalobkyní, smlouvu uzavřel, a jelikož netvrdil, že by tuto uzavřel ve znění jiném, nežli vyplývá z listiny předložené žalobkyní, má soud za to, že smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena ve znění, jak vyplývá z předložené listiny. Čerpání úvěrů má soud za prokázané z listin označených jako výpis čerpání, splátek a úhrad. Úvěr ke kreditní kartě byl čerpán v celkové výši 429 696,25 Kč, žalovaný uhradil 395 769,36 Kč. Revolvingový úvěr byl čerpán v celkové výši 131 010,87 Kč, žalovaný uhradil 78 670 Kč. Z úvěrových zpráv vyplývá, že se jedná o listiny vyhotovené v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením každé z obou předmětných smluv. Žalobkyně zjistila z databáze NRKI, že žalovaný splácel 4, resp. 5, úvěrů z kreditních karet, kontokorentní úvěr a splátkový úvěr po 3 392 Kč měsíčně s výší nesplacené jistiny 271 324 Kč, resp. 247 583 Kč. Žádné negativní informace úvěrujících společností ohledně platební morálky žalovaného nebyly zaznamenány. Z listin označených jako úvěrová karta je patrné, že žalobkyně činila před uzavřením smluv dotazy ohledně žalovaného na rejstřík NRKI, na insolvenční rejstřík, na centrální evidenci exekucí, nahlížela do interních databází a u smlouvy ze dne 19. 8. 2020 i do rejstříku [příjmení], žádné negativní informace nebyly zjištěny a dále, že žalobkyně vycházela z žalovaným deklarovaného příjmu, který u zaměstnavatele ověřen nebyl, z normativních nákladů na bydlení, z částek životního minima členů domácnosti žalovaného a výše zjištěných měsíčních splátek úvěrů 6 107 Kč. Dvěma výzvami ke splacení celého dluhu ze dne 14. 4. 2022, které byly dle podacího archu téhož dne odeslány jako doporučená zásilka žalovanému, vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení obou úvěrů ve lhůtě do 14 dnů od sepsání těchto výzev, a to u úvěru [číslo] ve výši 63 805,53 Kč a u úvěru [číslo] ve výši 56 435,50 Kč O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní výzvě dne 11. 7. 2022, která byla odeslaná jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 12. 7. 2022. 7. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smluv o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah obou smluv je zachycen v listinné podobě. Listina obsahující smlouvy ze dne 10. 4. 2021 sice nebyla podepsána žalovaným, ale soud má za to, že účastníci jednali o uzavření smlouvy, jelikož žalovaný zaslal žalobkyni fotokopii svého občanského průkazu. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvu, kterou si účastníci sjednali. Soud má však za to, že obě smlouvy o úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele p