26 C 439/2021-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 34 757,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 183,43 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 133,28 Kč a s 29% úrokem z částky 20 700,26 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 20 700,26 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále zaplacení částky 27 394 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 775,97 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 627,35 Kč a s 14% úrokem z částky 18 050,53 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 18 050,53 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce. Dne 7. 12. 2018 uzavřela smlouvu [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 26 102 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 338 Kč. Žalovaná však uhradila toliko částku 21 106 Kč. Dne 4. 4. 2018 uzavřela smlouvu [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 25 704 Kč, a to v 24 týdenních splátkách po 2 738 Kč. Žalovaná však uhradila toliko částku 38 332 Kč. Dle žalobkyně byly jistiny zápůjček úročeny úrokem ve výši 29 % ročně, resp. 14 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok z neuhrazené jistiny a zákonný úrok z prodlení za dobu do postoupení, tj. 18. 12. 2020. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez řádné a důvodné omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná svoji neúčast u obou nařízených jednání omluvila tím, že je na ošetřovném s dítětem, tuto skutečnost přes výzvu soudu a poučení v předvolání k jednání však nijak nedoložila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 7. 12. 2018 a [číslo] ze dne 4. 4. 2018, výpisu z účtu vypůjčitele ze dne 4. 4. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 25. 1. 2021, výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku ze dne 28. 6. 2021, zákaznických karet ze dne 7. 12. 2018 a ze dne 4. 4. 2018 a tabulek umoření ze dne 12. 1. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 7. 12. 2018 mezi [právnická osoba] jako vypůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 26 102 Kč, tj. celkem 56 102 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2 338 Kč (poslední splátka 2 328 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná věřiteli prohlásila, že má tři vyživované osoby, je svobodná, má středoškolské vzdělání, je v domácnosti – na mateřské dovolené, pobírá dávky ve výši 16 637 Kč, splátky činí 3 000 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 4. 4. 2018 mezi [právnická osoba] jako vypůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 40 000 Kč, přičemž částka 1 600 Kč měla být použita na refinancování půjčky [číslo] částka 38 400 Kč měla být poukázána na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 25 704 Kč, tj. celkem 65 704 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2 738 Kč (poslední splátka 2 730 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná věřiteli prohlásila, že má tři vyživované osoby, je svobodná, má středoškolské vzdělání, je v domácnosti – na mateřské dovolené, pobírá dávky ve výši 20 318 Kč, splátky činí 1 832 Kč a výdaje 7 500 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu úvěrující bylo zjištěno, že dne 4. 4. 2018 poukázala na účet č. [bankovní účet] částku 38 400 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 12. 2020 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovanou ze smluv [číslo] [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 28. 6. 2021, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka. Z přehledů plateb (tabulek umoření) bylo zjištěno, že vypůjčitel eviduje u smlouvy [číslo] platby žalované v celkové výši 21 106 Kč a u smlouvy [číslo] ve výši 38 332 Kč. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o zápůjčce, tj. o spotřebitelském úvěru, jsou neplatné a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalovaná nedoložila úvěrující společnosti své příjmy ani pravidelné výdaje, u obou smluv byla předložena pouze zákaznická karta, avšak bez listin, které měla žalovaná předložit. Odkaz žalobkyně na jí předložený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 není přiléhavý již jen proto, že se týká zjišťování úvěruschopnosti u spotřebitelských úvěrů sjednávaných za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., což není tento případ. 6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné a uplatněné v tomto řízení nároky by mohly být částečně posouzeny jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatných smluv převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 70 000 Kč, uhradila dle listin předložených žalobkyní toliko částku 59 438 Kč a vzniklo ji tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 10 562 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tyto pohledávky za žalovanou, byť byly označeny jako pohledávky ze smluv o zápůjčce. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 10 562 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě platné k prvnímu dni prokazatelného prodlení, avšak až ode dne 3. 7. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu žalobkyně k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 28. 6. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od o