17 C 102/2020-56 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 18. 7. 2019, domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 403,04 Kč s úrokem z prodlení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které dne 8. 6. 2016 poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, kdy po odečtení odměny žalobkyně za provedení aukce byla převodem na bankovní účet žalovaného zaslána částka 44 931,20 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh v měsíčních splátkách po 1 760 Kč a se smluvním úrokem ve výši 16,10 % ročně. První splátka byla splatná dne 10. 7. 2016, žalovaný uhradil tuto splátku řádně a včas a uhradil ještě dalších 27 měsíčních splátek. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne 11. 10. 2018 ani do 60 dnů po její splatnosti, podle článku 13 smlouvy došlo proto k automatickému zesplatnění celé zbývající dlužné částky 14 080 Kč, která zahrnuje dlužnou jistinu 13 269,04 Kč a smluvní úrok ve výši 810,96 Kč, který k jistině okamžikem zesplatnění podle článku 13 smlouvy přirostl. Žalobkyně ovšem požaduje smluvní úrok ve výši 16,1 % ročně z jistiny půjčky pouze za období ode dne následujícího po dni splatnosti poslední neuhrazené splátky do dne zesplatnění, tj. od 11. 10. 2018 do 11. 1. 2019, což činí 534 Kč. V případě prodlení s platbou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Podle článku 11 smlouvy je žalobkyně oprávněna účtovat za každou odeslanou upomínku částku 300 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů; žalovanému byly zaslány 3 upomínky, než byla celá půjčka zesplatněna, jednu z nich žalovaný již uhradil. Celková dlužná částka 14 403,04 Kč zahrnuje jistinu ve výši 13 269,04 Kč, smluvní úrok 534 Kč a účelně vynaložené náklady 600 Kč. Dne 31. 1. 2019 dlužník uhradil 2 000 Kč, ke dni podání žaloby tak činí dlužná částka 12 403,04 Kč. V přípise ze dne 20. 2. 2023 žalobkyně doplnila, že dokládá soudu výpis z katastru nemovitostí, z něhož je zřejmé, že žalovaný měl v SJM bytovou jednotku, z předloženého výpisu z účtu vyplývá, že mu zaměstnavatel zasílal měsíční mzdu, ze které může úvěr splácet, a dále doklad SIPO a kopii občanského a řidičského průkazu sloužící k identifikaci žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec] – [anonymizováno], [ulice a číslo], kam mu soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 27. 12. 2022. 3. Zástupce žalobkyně ani žalovaný se k jednání u soudu dne 21. 2. 2023 nedostavili. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast dopisem ze dne 20. 2. 2023. Žalovaný se z neúčasti u jednání neomluvil, přestože byl řádně a včas předvolán, předvolání k jednání mu bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření dne 27. 12. 2022, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 o. s. ř. Soud jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupců, když v dané věci bylo možno jednat a posléze rozhodnout na základě dosavadního obsahu spisu. 4. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o zápůjčce (doklad obsahuje název Smlouva o půjčce) č. 160501981 ze dne 8. 6. 2016, že smlouva byla uzavřena mezi žalující [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným [celé jméno žalovaného], jejím předmětem byl závazek žalobkyně jako věřitelky poskytnout žalovanému jako svému klientovi zápůjčku bez konkrétního účelu ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru ve výši 16,10 % ročně, tj. celkem částku 63 360 Kč, v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 760 Kč, kdy první splátka je splatná jeden měsíc po datu poskytnutí zápůjčky. Byla také dohodnuta odměna žalující společnosti ve výši 8 % z celkové výše zápůjčky včetně jejího příslušenství, tj. jistiny a úroku. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, žalobkyně ale předložila soudu kopii občanského průkazu žalovaného i kopii řidičského průkazu žalovaného, soud proto považoval za prokázané, že žalobkyně jednala o uzavření dané smlouvy právě se žalovaným. 5. Dále bylo v řízení prokázáno na základě potvrzení [právnická osoba], že dne 8. 6. 2016 byla na bankovní účet, jehož majitelkou je žalobkyně, připsána částka 1 Kč z účtu, jehož majitelem je žalovaný. Z účtu žalobkyně byla ještě téhož dne 8. 6. 2016 poskytnuta částka 44 931,20 Kč převodem na účet žalovaného. 6. Podle obsahu dokladu o nahlížení do katastru nemovitostí (bez uvedení data pořízení) bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] mají ve svém společném jmění manželů bytovou jednotku v domě [adresa] na ulici [anonymizováno] ve [obec]. Podle platebního dokladu SIPO za měsíc květen 2016 žalovaný uhradil nájemné ve výši 3 363 Kč, zálohu za elektřinu 910 Kč, za kabelovou televizi 310 Kč, na koncesionářských poplatcích zaplatil 180 Kč. Podle výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben 2016 byl počáteční stav na jeho účtu v záporné hodnotě (- 19 993,81 Kč) a konečný stav byl téměř shodný v záporné hodnotě (- 19 601,39 Kč), dne 8. 4. 2016 byla na účet připsána mzda od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši 30 688 Kč, dne 13. 4. 2016 byla na účet připsána částka 120 000 [právnická osoba] bez bližšího určení účelu platby. Podle téhož dokladu žalovaný v uvedeném měsíci vyčerpal formou výběru hotovosti částku 93 655 Kč, na tzv. domácích platbách byla uhrazena celková částka 49 302 Kč a na trvalých platbách včetně SIPO byla uhrazena celková částka 7 458 Kč. 7. Při rozhodování soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil žalobkyni z titulu předmětné zápůjčky celkovou částku 51 880 Kč (28 splátek po 1 760 Kč, 600 Kč za upomínku a po splatnosti další částku 2 000 Kč). 8. Podle podacího lístku ze dne 3. 1. 2019 byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně. 9. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. 10. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 6. 2016 mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Bylo také prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy splnila svůj závazek a poskytla žalovanému částku 50 000 Kč (v souladu se smluvním ujednáním byla z půjčené částky odečtena odměna, žalovanému byla proto zaslána pouze částka 44 931,20 Kč). Smlouva o zápůjčce je podle názoru soudu absolutně neplatná s poukazem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru., když žalobkyně neprokázala dostatečné a řádné zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice předložila soudu výpis z účtu, ze kterého vyplývá mzda od zaměstnavatele ve výši přesahující 30 000 Kč, nicméně jde pouze o doklad o jediném měsíčním příjmu, a není proto zřejmé, v jaké výši se pohybovala průměrná mzda žalovaného, ani na jak dlouhou dobu byl uzavřen pracovní poměr žalovaného u daného zaměstnavatele. Skutečnost, že konečný stav účtu za měsíc duben 2016 byl v totožné záporné výši jako stav počáteční, přestože žalovaný v tomtéž měsíci získal od [právnická osoba] z neznámého důvodu příjem 120 000 Kč, a zároveň měl extrémní výdaje (v hotovosti vyčerpal částku 93 655 Kč, na tzv. domácích platbách uhradil 49 302 Kč a na stálých platbách dalších 7 458 Kč, tj. celkem jeho výdaje činily 150 415 Kč), měla vést žalobkyni k daleko větší pozornosti při zjišťování poměrů žalovaného a při rozhodování o poskytnutí zápůjčky či úvěru. Z dokladů, které žalobkyně soudu předložila, nevyplývá, že by se jakýmkoliv způsobem zajímala o případné jiné dluhy žalovaného. Na závěru soudu o tom, že žalobkyně při zjišťování poměrů žalovaného podle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. postupovala nedbale, nezmění nic ani doklad o vlastnictví žalovaného k bytové jednotce, neboť z dokladu nevyplývá hodnota bytové jednotky, ani její případné zatížení zástavními či věcnými právy. 11. Soud vzhledem k výše uvedeným závěrům posuzoval žalobní nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když bylo prokázáno, že žalovaný skutečně čerpal ze svého úvěrového účtu prostředky v celkové výši 44 931,20 Kč (soud vzal v úvahu pouze částku skutečně žalovanému poskytnutou, nikoli dohodnutou odměnu, která by byla na místě jen v případě platně uzavřené smlouvy). Stejně tak tvrzené a požadované další dílčí nároky na úhradu účelně vynaložených nákladů a smluvních úroků jsou nároky vyplývajícími pouze z platné smlouvy, která v daném případě nebyla soudem zjištěna, a proto byly i tyto nároky žalobkyně zcela zamítnuty. 12. Žalovaný podle výše popsaných zjištění soudu zaplatil více (celkem částku 51 880 Kč), než vyčerpal, proto mu žádné bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku nevzniklo a soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ustanovení