17 C 42/2023-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 29. 5. 2023, domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 13 682 Kč společně s úroky z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná cestovala na linkách městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to konkrétně 1/ dne 15. 11. 2012 v 13.03 hodin na lince tramvaje č. 12, 2/ dne 19. 11. 2012 v 8.01 hodin na lince tramvaje č. 11, 3/ dne 7. 5. 2013 v 14.55 hodin na lince tramvaje č. 3, 4/ dne 9. 11. 2013 v 9.29 hodin na lince tramvaje č. trolejbusu č. 106, 5/ dne 25. 4. 2015 v 16.13 hodin na lince trolejbusu č. 108, 6/ dne 29. 4. 2016 v 14.28 hodin na lince tramvaje č. 3, 7/ dne 15. 6. 2016 v 11.09 hodin na lince trolejbusu č. 109, 8/ dne 6. 4. 2017 v 14.52 hodin na lince tramvaje č. 12, 9/ dne 5. 9. 2017 v 15.09 hodin na lince tramvaje č. 3 a 10/ dne 16. 11. 2017 v 5.37 hodin na lince tramvaje č. 1 Vedle běžného jízdného ve výši 20 Kč v případě každé další popsané neoprávněné jízdy žádá žalobkyně po žalované zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč za každou uvedenou jízdu. Smlouvou ze dne 13. 10. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalující společnost. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec], [anonymizováno] [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalované. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. Fikce doručení nastala dne 2. 10. 2023. 3. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce souhlasila s navrhovaným postupem již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 18. 9. 2023 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jejího souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, soud proto předpokládal její souhlas s navrhovaným procesním postupem. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. 4. V daném řízení po vyhodnocení skutkových zjištění bylo prokázáno, že žalovaná [celé jméno žalované] cestovala bez platné jízdenky na lince městské hromadné dopravy v [obec], a to konkrétně ve dnech: 1/ dne 15. 11. 2012 v 13.03 hodin na lince tramvaje č. 12, 2/ dne 19. 11. 2012 v 8.01 hodin na lince tramvaje č. 11, 3/ dne 7. 5. 2013 v 14.55 hodin na lince tramvaje č. 3, 4/ dne 9. 11. 2013 v 9.29 hodin na lince tramvaje č. trolejbusu č. 106, 5/ dne 25. 4. 2015 v 16.13 hodin na lince trolejbusu č. 108, 6/ dne 29. 4. 2016 v 14.28 hodin na lince tramvaje č. 3, 7/ dne 15. 6. 2016 v 11.09 hodin na lince trolejbusu č. 109, 8/ dne 6. 4. 2017 v 14.52 hodin na lince tramvaje č. 12, 9/ dne 5. 9. 2017 v 15.09 hodin na lince tramvaje č. 3 a 10/ dne 16. 11. 2017 v 5.37 hodin na lince tramvaje č. 1. Žalovaná potvrdila vlastním podpisem skutečnosti uváděné v každé dohodě, její součástí je vždy i prohlášení žalovaného, že uznává pohledávku Dopravního podniku [právnická osoba] ve výši 15 Kč z titulu dlužného jízdného v případě prvních dvou označených jízd, ve výši 16 Kč v případě dalších dvou označených jízd a ve výši 20 Kč v případě dalších šesti označených jízd, tj. celkem 182 Kč, a dále ve výši 1 000 Kč v případě prvních tří označených jízd a ve výši 1 500 Kč v případě dalších sedmi označených jízd, tj. celkem 13 500 Kč, jako přirážku, včetně své povinnosti uhradit Dopravnímu podniku [právnická osoba] uvedenou pohledávku do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná sama netvrdila a ani neprokázala, že by již žalovanou částku nebo její část uhradila. Důkazní břemeno ohledně zaplacení dluhu přitom spočívá právě na žalované. 5. Pokud jde o popsané případy neoprávněných jízd v roce 2012 a v roce 2013, soud při rozhodování aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a na něj navazující právní předpisy, když podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. 1. 2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Pokud jde o popsané případy neoprávněných jízd v letech 2015 - 2017, soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a na něj navazující právní předpisy. 6. V souladu s ustanovením § 760 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., resp. v souladu s ustanovením § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 182 Kč (2x 15 Kč + 2x 16 Kč + 6x 20 Kč), když podle uvedeného zákonného ustanovení má cestující právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, pokud zaplatí stanovené jízdné. Výše jízdného přitom byla stanovena v souladu s ustanovením § 761 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., resp. v souladu s ustanovením § 2551 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., žalovaná dluh ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., resp. v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uznala. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nemohla v popsaných případech ve vyhrazeném přepravním prostoru dopravního prostředku prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni kromě práva na úhradu dlužného jízdného dále oprávnění požadovat po žalované částku 3x 1 000 Kč + 7x 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d/ zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění platném v letech 2014 - 2017 a v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění platném v letech 2014 – 2017. Také žalobní požadavek na úhradu úroku z prodlení je zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dopustila v uváděných případech protiprávního jednání, a protože neuhradila požadovanou přirážku, dostává se podle uvedených ustanovení do prodlení s plněním peněžitého dluhu následujícím dnem po marném uplynutí dohodnuté patnáctidenní lhůty uvedené v písemné dohodě a je povinna od následujícího dne zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti. Aktivní věcná legitimace žalobkyně podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci tak, že zavázal procesně neúspěšnou žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení plný procesní úspěch, na nákladech řízení částku 2 000 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši celkem 900 Kč, a to po 300 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní upomínky), a 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300 Kč, tj. po 100 Kč za každý uváděný provedený úkon právního zastoupení. Soud v daném případě neshledal žádné předpoklady pro snížení či úpravu odměny za právní zastoupení ve smyslu ustanovení § 150 nebo ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř., žádné takové okolnosti v řízení ani nebyly tvrzeny. Žalovaná byla k úhradě vyzývána před podáním žaloby ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. písemnou výzvou advokáta, přesto dluh nesplnila. Nemůže pak jít k tíži žalobkyně, že jí v souvislosti se soudním vymáháním dluhu vznikly náklady.