21 C 494/2022-72 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 30 935 Kč s příslušenstvím, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a to podle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 50 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku ve výši 53 800 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil podle § 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní (dále také jen„ poskytovatel úvěru“), smlouvu [číslo] když žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Návrh žalovaná podepsala elektronicky prostřednictvím SMS. Podle této smlouvy se poskytovatel úvěru zavázal vyplatit žalované částku ve výši 50 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách po 3 180 Kč (Zjištěno z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], dodatku [číslo] oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dodejky). Před poskytnutím úvěru žalobkyně informovala žalovanou o podmínkách úvěru. (Zjištěno z předsmluvního formuláře). Žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni své osobní údaje a ke svým majetkovým poměrům uvedla, že má příjem ve výši 23 700 Kč měsíčně, náklady na bydlení ve výši 2 650 Kč měsíčně (Zjištěno z hodnocení klienta a kopie občanského průkazu). Žalobkyně ověřila příjmy žalované za měsíc květen 2021 až srpen 2021 (zjištěno z potvrzení plateb z transakční historie na účtu žalované č. [bankovní účet]). Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované dotazem v přístupných registrech (zjištěno z výpisu NRKI, registru [příjmení]). Na účet č. [bankovní účet], běžný účet žalované, byla dne [datum] připsána částka ve výši 50 000 Kč od poskytovatele úvěru. (Zjištěno ze sdělení banky a dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. (Zjištěno z výzvy k zaplacení z [datum], [datum], [datum], [datum] a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 53 800 Kč před podáním žaloby a po podání žaloby částku 30 935 Kč (Zjištěno z karty klienta a potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou. (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu). Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 10. V řízení bylo zjištěno, žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovanou ohledně příjmů a výdajů. Příjmy žalované byly ověřeny. Výdaje žalované však nebyly nijak ověřeny. Předmětnou smlouvu o úvěru tak soud shledal absolutně naeplatnou. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 12. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť ve smyslu § 87 spotřebitelského zákona žalobkyni nevznikl nárok na vrácení poskytnuté jistiny, když jistinu ve výši 50 000 Kč žalovaná již před podáním žaloby zcela vrátila. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na [webová adresa]) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.