22 C 100/2023-55 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 679,77 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] dne [datum]. Sjednaný úvěrový rámec činil 15 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, splatnost byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal 31 298 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 20 336 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka spotřebitele, přezkoumávají se klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném neuhrazenou jistinu ve výši 13 319,77 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 760 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 986,90 Kč, úrok 26,28 % ročně z částky 13 319,77 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 458,25 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení z částky 14 679,77 Kč od [datum] do zaplacení v zákonné výši Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny označené jako Úvěrová smlouva [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy byla PREMIA KARTA HC a poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru. Výše úvěrového rámce byla 15 000 Kč, výše měsíční splátky byla 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba byla 19,91 % a celková částka splatná spotřebitelem byla 15 950 Kč. Dále byla součástí koupě zboží, a to černá technika Notebook Lenovo v ceně 14 498 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč, pro případ dlužné částky nižší než 500 Kč odpovídá smluvní pokuta výši dlužné částky. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastím domě/bytě, je zaměstnaný ve [právnická osoba] automotive czech s příjmem 25 000 Kč měsíčně, jeho partnerka má příjem 6 200 Kč měsíčně a má dvě vyživovací povinnosti. 5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný čerpal celkem částku 31 298 Kč a celkem uhradil částku 20 336 Kč. 6. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy. 7. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že téhož dne podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky vyplývající z úvěrové smlouvy, a to do 7 dnů. 9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně lustrovala žalovaného v databázích O2, [příjmení] bez negativních zjištění. 10. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel s žalobkyní [příjmení] smlouvu [číslo] dne [datum]. Předmětem smlouvy byla PREMIA KARTA HC a poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru. Výše úvěrového rámce byla 15 000 Kč, výše měsíční splátky byla 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba byla 19,91 % a celková částka splatná spotřebitelem byla 15 950 Kč. Dále byla součástí koupě zboží, a to černá technika Notebook Lenovo v ceně 14 498 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč, pro případ dlužné částky nižší než 500 Kč odpovídá smluvní pokuta výši dlužné částky. Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného, které uvedl ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastím domě/bytě, je zaměstnaný ve [právnická osoba] automotive czech s příjmem 25 000 Kč měsíčně, jeho partnerka má příjem 6 200 Kč měsíčně a má dvě vyživovací povinnosti. Žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Žalobkyně doložila, že provedla kontroly v evidencích [příjmení], O2. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný čerpal celkem částku 31 298 Kč a celkem uhradil částku 20 336 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu ve lhůtě 14 dnů ve výzvě ze dne [datum], která byla odeslána na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez d