22 C 412/2022-48 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 139 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původní věřitelky [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 4 500 Kč, žalovaný následně využil navýšení úvěru a načerpal celkem částku 25 000 Kč, kterou mu předchůdkyně žalobkyně zaslala na č. ú. [bankovní účet], žalovaný měl částku vrátit do [datum], avšak ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: [právnická osoba] převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem z téhož dne). Ze smluv o úvěru ze dne [datum], [datum] a [datum] soud ničeho nezjistil, jelikož nebyly podepsány žalovaným. Předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalovaného celkem 25 000 Kč, a to dne [datum] částku 4 500 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 500 Kč (zjištěno z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum]. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů od doručení, přičemž ta mu byla odeslána dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne). 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žaloba je důvodná pouze částečně. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba], což bylo žalovanému oznámeno. Smlouvy o úvěru byly nepodepsané a nebyly tedy uzavřeny. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného částku celkem 25 000 Kč a tyto prostředky lze hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka platně postoupena, částku 25 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobkyní nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu 1968 o. z., zavázal ho soud podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum]. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 o. z. k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž soud oproti třídenní lhůtě k úhradě uvedené v upomínce stanovil přiměřenou lhůtu sedm dní s ohledem na výši dlužné částky, která uplynula [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 25 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 137 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 507 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 139 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 12. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 301 Kč, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky vyšší než 20 000 Kč, činí poplatek 5 %, tedy 1 507 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila 1 206 Kč.