22 C 86/2022-75 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 139 738,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka) [právnická osoba], [IČO], postoupila původní žalobkyni [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], vedené na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] dle níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 132 706 Kč, a to 91 788 Kč na účet č. [bankovní účet] a 40 918 Kč na účet č. [bankovní účet]. Tento se žalovaný zavázal splácet s úrokovou sazbou 17,90 % ročně v 58 měsíčních splátkách po 3 500 Kč spolu s poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru a jeho správou, vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení a žalobkyně využila svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr prohlásila ke dni [datum] za okamžitě splatný. Žalovaný celkem uhradil 9 716,27 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném dlužnou jistinu 139 738,35 Kč, úrok z úvěru 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 139 738,35 Kč od [datum] do zaplacení. Ani po předžalobní výzvě žalovaný ničeho neuhradil. 2. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně z lustrace žalovaného v externích a interních databázích, prověřováním pohybů na jeho bankovním účtu č. [bankovní účet] za předcházející roční období před uzavřením smlouvy, ze kterého vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] s. r. o., která mu pravidelně zasílala na účet mzdu. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrného měsíčního příjmu 22 732 Kč, což její pracovník zkontroloval z výpisů z účtu, ze kterých tento vyplývá. Žalovaný sám uvedl pouze své výdaje na nájemné 3 000 Kč měsíčně, předchůdkyně žalobkyně proto stanovila životní výdaje žalovaného dle interního ekonomického modelu na 7 564 Kč. Žalovaný neuvedl žádné splátky dalších úvěru, předchůdkyně žalobkyně lustrací v interním systému a dotazem do CCB zjistila, že žalovaný hradí měsíčně splátky v celkové výši 1 370 Kč. Žalobkyně má za to, že její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným elektronicky dne [datum] a jejím obsahem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr 132 706 Kč, který měl být veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách po 3 500 Kč vždy v 20. den měsíce, a to inkasem ze splátkového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr měl být úročen úrokovou sazbou 17,90 % ročně. Částku 92 706 Kč mělo být použito na konsolidaci předchozího dluhu, zbývající prostředky mohl žalovaný použít dle svého uvážení. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období [datum] až [datum] bylo zjištěno, že v lednu 2019 měl žalovaný příjem 16 786 Kč, disponibilní zůstatek měl + 2,17 Kč, v únoru 2019 měl žalovaný disponibilní zůstatek měl záporný - 293,13 Kč, v březnu a dubnu 2019 měl žalovaný příjem 2 400 Kč, disponibilní zůstatek měl + 7,34 Kč, v květnu 2019 měl žalovaný příjem od 19 230 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný -1,08, v červnu 2019 měl žalovaný disponibilní zůstatek měl + 541,92 Kč, v červenci 2019 měl žalovaný příjem 19 000 Kč, disponibilní zůstatek měl + 13,82 Kč, v srpnu 2019 měl žalovaný příjem 23 656 Kč, disponibilní zůstatek měl + 6,57 Kč, v září 2019 měl žalovaný příjem 19 550 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 258,70 Kč, v říjnu 2019 měl žalovaný příjem 25 044 Kč, disponibilní zůstatek měl + 7,89 Kč, v listopadu 2019 měl žalovaný příjem 77 769 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný 275,77 Kč a v prosinci 2019 měl žalovaný příjem 51 251,50 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 115,67 Kč. Od ledna do prosince 2019 tedy žalovaný neměl na účtu dostatek prostředků ke splácení projednávaného úvěru. 6. Z listiny označené jako Podklady pre súdne konanie bylo zjištěno, že žalovaný čerpal celkem 132 706 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru na účtu [číslo] byla společností [právnická osoba], postoupena na původní žalobkyni [právnická osoba] 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] původní žalobkyni [právnická osoba] 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a sledování zásilek bylo zjištěno, že původní žalobkyně [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 171 335,33 do [datum] Kč, výzva byla odeslána dne [datum]. 10. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť pohledávka byla postoupena původní žalobkyni původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. 19. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnos