CS · EN DE FR brzy

26 C 227/2023-38 — Okresní soud v Karviné

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2023:26.C.227.2023.1
Datum: 2023-11-27
Předmět: 30 406,80 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."]
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 30 406,80 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.), § 573 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2023 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 30 406,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 548,17 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583 Kč a s 22,08% úrokem z částky 13 355,49 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 13 355,49 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 9. 12 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 20 071 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 2 200 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 22,08 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok 22,08 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 1 548,17 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 14. 12. 2022, v částce 1 583 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 9. 12. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku ze dne 13. 1. 2023, výzvy k plnění ze dne 1. 6. 2023 včetně podacího lístku ze dne 2. 6. 2023, přehledu plateb ze dne 19. 12. 2022 a zákaznické karty ze dne 9. 12. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 9. 12. 2020 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 20 071 Kč, tj. celkem 35 071 Kč v 78 týdenních splátkách po 450 Kč (poslední splátka 421 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná společnosti [právnická osoba] prohlásila, že je svobodná, má základní vzdělání, žije v nájmu, je na mateřské dovolené, vyživuje dvě osoby její příjem činí 10 000 Kč měsíčně, další příjem domácnosti činí 4 433 Kč. Celkové měsíční výdaje žalované činí 6 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 12. 2022 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 1. 6. 2023, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 2. 6. 2023. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v této listině nebyly ověřeny žádnými listinami, žalobkyně nepředložila žádnou z listin, kterou měla předkládat žalovaná při uzavření smlouvy. 7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně toliko částku 2 200 Kč a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 12 800 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 12 800 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované sazbě, která nepřevyšuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení, avšak až ode dne 8. 6. 2023 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 1. 6. 2023, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 6. 6. 2023, následující den nastala splatnost a nejpozději od 8. 6. 2022 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 12 800 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 9. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 304 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 1 217 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku, tj. do částky 1 521 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.