26 C 230/2023-47 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 4. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 496 011,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 400,28 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 3. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 15 272,41 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 3. 2023, 4,99% úroku z částky 496 011,14 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a 15% úroku z prodlení z částky 496 011,14 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a částky 2 800 Kč jako poplatků (nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 3. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut v březnu 2019 úvěr ve výši 599 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně od smlouvy od úvěru odstoupila ke dni 31. 1. 2023. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny 496 011,14 Kč a poplatků 2 800 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 3. 2019, žádosti o úvěr ze dne 1. 3. 2019, všeobecných úvěrových podmínek, žádosti o výplatu ze dne 12. 3. 2019, výpisů z účtu č. [bankovní účet], oznámení o čerpání úvěru na bydlení ze dne 26. 3. 2019, stavu pohledávky ke dni 31. 3. 2023, poslední výzvy k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne 1. 1. 2023 včetně dodejky, výpisů z běžného účtu č. [bankovní účet] za listopad a prosinec 2018 a leden 2019, smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, smlouvy o nájmu družstevního bytu s členem družstva ze dne 4. 1. 2010, hodnocení bonity, výplatních lístků žalovaného za říjen až prosinec 2018, aplikační scoring – vyhodnocení domácnosti účastníka, potvrzení o nerealizování úvěru ze dne 13. 3. 2019 a hodnocení registry. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 3. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši 599 000 Kč na úhradu za převod družstevního podílu v bytovém družstvu. Žalovaný se zavázal splácet v první fázi splácení úrok ve výši 2 490,84 Kč měsíčně na účet č. [bankovní účet] a vkládat na účet stavebního spoření č. měsíčních splátkách po 3 740 Kč a povinně spořit na účet stavebního spoření č. [bankovní účet] částku 2 254 Kč měsíčně a v druhé fázi splácení splátku úvěru ve výši 4 744,84 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný žalobkyni předložil návrh smlouvy (bez podpisů smluvních stran), na základě které hodlal nabýt družstevní podíl v Bytovém družstvu [obec a číslo], se kterým byl spojen nájem družstevního bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [obec] v [obec] [část obce], za cenu 599 000 Kč, a dále smlouvu o nájmu tohoto bytu ze dne 4. 1. 2010. Následně po uzavření smlouvy o úvěru předložil žalobkyni i uzavřenou smlouvu o převodu družstevního podílu se shodným obsahem. Čerpání úvěru ve výši 599 000 Kč dne 25. 3. 2019 je prokázáno výpisem z účtu č. [bankovní účet] a z oznámení o čerpání úvěru na bydlení ze dne 26. 3. 2019, a to na převodem na účet [právnická osoba] (v souladu se žádostí žalovaného o výplatu ze dne 12. 3. 2019). Z výpisů ze shora uvedeného účtu bylo dále zjištěno, že v roce 2019 žalovaný na tento účet poukázal splátky v celkové výši 22 832,70 Kč (415,14 Kč a 9 x 2 490,84 Kč), v roce 2020 uhradil částku 12 x 2 490,84 Kč jako splátky úroků. V roce 2021 uhradil splátky úvěru ve výši 4 744,84 Kč a částku 3 x 2 254 Kč jako vklad. Dne 31. 3. 2021 mu byl poskytnut nově úvěr při překlápění ve výši 542 490,78 Kč, kdy současně v téže částce byl doplacen dosavadní překlenovací úvěr, téhož dne došlo k výplatě uspořené částky ve výši 54 509,22 Kč, která byla započtena jako mimořádná splátka úvěru. V roce 2022 žalovaný na splátkách úvěru uhradil částky 6 x 4 744,84 Kč a dále 5 244,84 Kč a 4 245 Kč. Dopisem ze dne 1. 1. 2023, který byl žalovanému odeslán dle dodejky dne 3. 1. 2023, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě nedoplatku na splátkách úvěru ve výši 23 724,20 Kč ve lhůtě do 31. 1. 2023 s tím, že pokud k úhradě nedojde, odstupuje tímto žalobkyně od úvěrové smlouvy pro podstatné porušení smluvních podmínek žalovaným a současné bylo žalovanému sděleno, že nesplacená částka úvěru činila ke dni 31. 12. 2022 507 090,58 Kč. 6. Další zjištění se týkala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný vůči žalobkyni prohlásil, že je svobodný, žije sám, má středoškolské vzdělání s maturitou, je zaměstnán v soukromém sektoru v kategorii„ techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci“, jeho příjem činí 17 200 Kč a výdaje 2 000 Kč měsíčně. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného u [právnická osoba] s.r.o. činila 17 023 Kč za říjen 2018, 21 862 Kč za listopad 2018 a 17 491 Kč za prosinec 2018. Z listiny označené jako„ hodnocení registry“ bylo zjištěno, žalobkyně ve dnech 20. 2. 2019 a 18. 3. 2019 provedla dotazy ohledně žalovaného v registrech: MPSS, BINF, [příjmení] list, RRS, [příjmení] a BRKI/NRKI s výsledky bez negativních záznamů. Z listiny označené jako Aplikační scoring bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela u žalovaného ze zjištění, že jeho příjem dosahuje 19 287 Kč měsíčně, nesplácí žádné úvěry a jeho náklady na nájemné a poplatky za služby činí 2 000 Kč měsíčně. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od listopadu 2018 do ledna 2019 bylo zjištěno, že zůstatek na účtu ke konci kalendářních měsíců od října 2018 do ledna 2019 činil: + 117,16 Kč, + 184,64 Kč, + 177,87 Kč a + 131,90 Kč. Každý měsíc na tento účet docházela mzda od [právnická osoba] a to ve výši 15 103 Kč, 20 982 Kč a 12 891 Kč. Z účtu každý měsíc odcházela platba s označením„ na domácnost“ ve výši 8 500 Kč, 8 000 Kč a 2 000 Kč. Dále byly z účtu hrazeny nákupy v obchodech placené kartou v částkách 5 534 Kč, 9 152 Kč a 7 744 Kč. Z bankomatu byla vybrána hotovost v částkách 1 000 Kč, 3 000 Kč a 4 500 Kč. 7. Žaloba se jeví soudu toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, jak rovněž čerpání úvěru žalovaným ve výši 599 000 Kč. Soud nicméně vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem ustanoveným v ust. § 86 zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 8. Žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala příjmy žalovaného z výplatních lístků i výpisů z běžného účtu. Nicméně dle soudu nebyly řádně zjišťovány pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Výdaje na domácnost včetně nákupů běžného zboží několikanásobně převyšují částku 2 000 Kč, ze které vycházela žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný hodlal si pořídit nové bydlení v družstevním bytě. Tímto krokem zřejmě u něj došlo k výrazné změně, pokud se jedná o výši a strukturu nákladů na domácnost, jelikož doposud hradil náklady na domácnost na účet jiné osoby, se kterou pravděpodobně bydlel v jednom bytě. Nabízelo se tedy učinit dotaz na bytové družstvo ohledně předpokládaných nákladů na bydlení v družstevním bytě, případně vycházet z údajů od dosavadního uživatele bytu (který mimochodem předložil žalobkyní nájemní smlouvu, ale nikoli evidenční list. Toto však učiněno nebylo. I když tedy žalobkyně dostatečným způsobem zjistila výši příjmu žalovaného a dále přes dotazy na různé registry nezjistila žádné negativní poznatky ohledně splácení závazků žalovaným v minulosti, nepostupovala dle soudu řádně, jelikož zce