26 C 34/2023-101 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 11. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 85 521,60 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení a 5,9% úrokem z částky 85 521,60 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 738,29 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 975,44 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 3. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku formou pravidelných měsíčních splátek. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úvěr, přistoupila žalobkyně k jeho zesplatnění. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 83 765,60 a neuhrazených poplatků ve výši 1 756 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 22. 3. 2021, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 3. 2021, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, obchodních podmínek pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry, pojistných podmínek pro spotřebitelské úvěry, poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 6. 5. 2021 včetně dodejky, upomínek, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 22. 8. 2022 včetně dodejky, výpisu z účtu č. [bankovní účet] za březen 2021, předžalobní upomínky ze dne 31. 10. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne, schvalovacího protokolu k úvěru, výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za dobu od 22. 3. 2021 do 31. 3. 2022, výpisů z běžného účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 11. 2020 do 31. 3. 2021, transakční historie úvěru, výpisu CRIF a CBCB Informace. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 3. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Dle této smlouvy žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč na běžný účet žalovaného. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 5,9 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 60 anuitních měsíčních splátek po 1 929 Kč (poslední splátka 1 861,14 Kč) vždy k 20. dni v měsíci počínaje dubnem 2021 a konče březnem 2026. Nad rámec této splátky měl žalovaný hradit měsíčně částku 128 Kč jako poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr a částku 69 Kč jako poplatek za správu úvěru. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 22. 3. 2021, ve které žalovaný prohlásil, že je ženatý, žije ve společné domácnosti s dalšími dvěma osobami, vyživuje jedno dítě, bydlí v obecním nájemním bytě, je zaměstnán od dubna 1997 na dobu neurčitou u zaměstnavatele s [IČO] jako manuální pracovník s příjmem 24 031 Kč měsíčně, splácí úvěr po 6 000 Kč měsíčně, další výdaje činí 5 000 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 22. 3. 2021 byla odepsána částka 100 000 Kč jako čerpání úvěru na účet č. [bankovní účet]. Dále z výpisů z tohoto účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na tento úvěr celkem 23 139,68 Kč. Oproti přehledu plateb, který byl obsažen v podání žalobkyně ze dne 6. 4. 2023, je zde evidována i platba částky 232,39 Kč dne 22. 10. 2021 Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 30. 5. 2022, která byla odeslána formou doporučené zásilky na adresu žalovaného, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě přistoupí k zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 22. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila shora uvedený úvěr ke dni 22. 8. 2022, kdy k tomuto dni dluh činil 88 244,06 Kč, a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve lhůtě do 29. 8. 2022. Dle dodejky toto oznámení bylo odesláno formou doporučené zásilky na adresu žalovaného dne 22. 8. 2022 O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2022, která byla téhož dne odeslána žalovanému. Z výpisů z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že na tento účet byla poukazována mzda od [obec] [obec] ve výši 21 169 Kč dne 12. 1. 2021, 27 128 Kč dne 10. 2. 2021 a 24 031 Kč dne 10. 3. 2021. Z informací ze systému Credit Bureau bylo zjištěno, že v době schvalování předmětného úvěru splácel žalovaný pouze kontokorentní úvěr s výší limitu 10 000 Kč. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za dobu od listopadu 2020 do února 2021 bylo zjištěno, že zůstatky na konci kalendářního měsíce činily postupně: + 46 580,51 Kč, + 34 263,90 Kč, + 27 317,23 Kč, + 10 859,46 Kč a + 4 249 Kč na účet byla poukazována mzda v částkách: 24 935 Kč, 30 604 Kč, 21 269 Kč a 27 128 Kč většina došlých finančních prostředků byla vybrána v hotovosti z bankomatu, a to v jednotlivých měsících: 21 800 Kč, 27 500 Kč, 24 100 Kč 24 500 Kč, dále byly prováděny platby kartou v obchodech a placení trvalých příkazů ve výši 6 162,04 Kč a 2 x 500 Kč. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž lze sankce za porušení předsmluvních povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezjišťovala řádně schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Zjišťovala sice výši příjmu žalovaného i způsob splácení dosavadních závazků žalovaným, ale zcela pominula zjišťování výše a struktury pravidelných výdajů žalovaného. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uváděl své výdaje v částce 5 000 Kč, přitom z výpisů z běžného účtu je patrné, že tyto zřejmě byly několikanásobně vyšší, částka přibližně odpovídající došlé mzdě byla vybírána v hotovosti a byly prováděny další platby a to kartou nebo trvalými příkazy. Zůstatky na běžném účtu na konci jednotlivých měsíců kontinuálně klesaly a je velmi pravděpodobné, že běžné výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Za této situace měla žalobkyně věnovat větší pozornost zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a nárok uplatněný v tomto řízení by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od žalobkyně částku 100 000 Kč, dle listin předložených žalobkyní uhradil částku 23 139,68 Kč a soud má za to, že mu vzniklo bezdůvodné obohacení odpovídající rozdílu mezi čerpaným úvěrem a součtem úhrad, tj. částce 76 860,32 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 76 860,32 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě od 24. 11. 2022 do zaplacení. Dále byla žalobkyni přiznána částka 1 975,44 Kč jako kapitalizovaný zákonný úroku z prodlení v požadované výši za dobu od 30. 8. 2022 do 23. 11. 2022, a to v návaznosti na výzvu k plnění obsaženou v oznámení o zesplatnění úvěru, které bylo odesláno žalované formou doporučeného dopisu dne 22. 8. 2022 a ve kterém byla stanovena lhůta k plnění do 29. 8. 2022. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jedná o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 76 860,32 Kč, tj. 90 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 8 661,28